pplk. in memoriam Václav Macháček
* 23.8.1895 Brno-Líšeň † 11.9.1941 Terezín (věznice gestapa v Malé pevnosti)
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace
bratr osobnosti: Jan Macháček
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
příčina úmrtí
zahynul
bydliště
Brno-Líšeň, Dlouhá + Mariánské údolí 36,
Planá u Mariánských Lázní (doloženo v roce 1924, dnes Planá, okres Tachov)
vyznamenání a pocty
Kříž sv. Jiří 4. stupně za chrabrost;
Čs. válečný kříž 1914–1918;
Čs. revoluční medaile;
Čs. válečný kříž 1939 in memoriam;
povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam
zaměstnání
hraniční prapor č. 6 s čestným názvem „Sibiřských úderníků“ v Plané, v roce 1929 byl po devítileté službě u hraničního praporu č. 6 zařazen ke 3. pěšímu pluku v Kroměříži, dne 24. 4. 1935 po pětileté službě u pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova přemístěn k pěšímu pluku č. 38, stal se velitelem poddůstojnické školy
hrob
hřbitov v Cerhovicích (kenotaf)
pojmenováno
v Třenici (místní část Cerhovic) pojmenována ulice Macháčkova
poznámky
Do první světové války narukoval jako vojín 14. zem. pěšího pluku. Zajat: 6. 5. 1916, Olika. Do legií se přihlásil 29. 5. 1916 v Darnici. Do čs. legie v Rusku zařazen 30. 5. 1916, 1. střelecký pluk, vojín. V bitvě u Zborova utrpěl zranění. Konec v legiích 1920, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: štábní kapitán. Sloužil po válce v čs. armádě.
Po okupaci v roce 1939 se Václav Macháček stal členem odbojové organizace Obrana národa ve skupině generála Kraváka (velitel pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova, kde Václav Macháček sloužil). Václav Macháček působil jako velitel hořovické skupiny a zároveň spolupracoval se skupinou ÚVOD. Hlavním úkolem bylo opatřování a uchovávání zbraní, ukývání vysílačky, rozšiřování ilegálních tiskovin a průmyslová špionáž. Zprávy byly také předávány mimo jiné Čenku Šillingerovi. Čeněk Šillinger, majitel pivovaru v Cerhovicích, člen odbojové skupiny Obrana národa, ukrýval radistu Františka Peltána s krycím jménem Karel Zeman, který obsluhoval vysílačku Sparta II, po zatčení Václava Macháčka převzal velení skupiny.
Václav Macháček byl zatčen 24. 2. 1940 kladenským gestapem, po věznění v Kladně převezen do Malé pevnosti Terezín, kde 11. 9. 1941 zemřel. Toto je úředně ověřené datum úmrtí, dosavadní literatura uvádí nesprávně úmrtí 9. 9. 1941.
Informace k osobnosti podstatným způsobem rozšířil jeden ze čtenářů naší encyklopedie. Zejména nás upozornil na správné datum úmrtí Václava Macháčka. Na základě svých archivních výzkumů upřesnil odbojovou činnost na Berounsku a Hořovicku, o Macháčkově zapojení do odboje v Obraně národa na Brněnsku (úsek Šlapanice), stejně jako o tom, že byl zakladatelem Obrany národa v Kladně, nenašel doklady.
(Čtenáři naší encyklopedie za pomoc děkujeme.)
pojmenované ulice
Macháčkova (Líšeň)
prameny, literatura
partneři
Božena Macháčková (Benešová)
sňatek: 17. 5. 1924, Praha (kostel sv. Jindřicha)
sourozenci
ulice
Dlouhá + Mariánské údolí
rodný dům (dnes Ondráčkova)
osoba na objektech
oběti okupace
pamětní deska: Holzova 1/02
oběti druhé světové války
pomník: Šimáčkova 190/01
související odkazy
databáze politicky a rasově pronásledovaných osob - Václav Macháček
kenotaf na hřbitově v Cerhovicích - Václav Macháček
legie 100 - Václav Macháček
matriční záznam narození Václava Macháčka
matriční záznam sňatku Václava Macháčka
autor
Menš