Franz Xaver Lössl

* 26.10.1801 Brno, rakouská monarchie – † 26.4.1885 Mixnitz (dnes Pernegg an der Mur ve Štýrsku, Rakouská republika)

architekt

rodné jméno

Franz Xaver Karl Lössl

národnost

německá

státní příslušnost

Rakouská monarchie, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

Lössl se dvakrát neúspěšně pokusil získat profesorský titul na vídeňské akademii výtvarných umění. Žádost mu byla nejprve zamítnuta v roce 1835 a poté v roce 1843. Záporné rozhodnutí bylo odůvodněno „jednostrannou orientací na antiku".

bydliště

Mixnitz, dům č. 11 (lokalita ve Štýrsku)

vzdělání

1816–1824 Akademie výtvarných umění ve Vídni u prof. Petera Nobile,
1820–1821 Polytechnický institut ve Vídni, obory fyzika a chemie,
1825–1829 studijní cesta do Říma a jižní Itálie

vyznamenání a pocty

- 1818: Gundel-Preis (matematika, 1. cena)
- 1820: Gundel-Preis (architektonická kresba, 2. cena)
- 1821: Füger-Preis (architektura, zlatá medaile)

dílo

zobrazit

1829–1830: koncertní sál Společnosti přátel hudby ve Vídni, Tuchlauben (zbořen v roce 1886)
1829–1831: Trinkhalle v Bad Ischlu, Auböckplatz 5, Horní Rakousko
1838: kostel sv. Oswalda, Altmannsdorfer, Vídeň 12, Khleslplatz (několikrát renovovaný)
1838: nájemní dům „Zur goldenen Kugel“, Vídeň 4, Wiedner Hauptstraße 40–42 (s P. Höglem)
1838: nájemní dům "Zum roten Rössel", Vídeň 4, Favoritenstrasse 1 / Wiedner Hauptstrasse 19
1847: renovace obytného domu, Vienna 6, Hirschengasse 23
1849: nádvorní křídlo nájemní domu "Zum wilden Mann" Vídeň 8, Lange Gasse 29
1851: renovace domu, Vídeň 5, Schlossgasse 8
1884: přestavba budovy u vstupní mostní brány, zámek Náměšť nad Oslavou

zaměstnání

1830–1833 pozice korektora na vídeňské akademii výtvarných umění,
od 30. let 19. století architekt „na volné noze“

odborné a zájmové organizace

člen Akademie výtvarných umění ve Vídni

poznámky

Lössl patřil k mladé generaci architektů, kterou na Akademii výtvarných umění ve Vídni výrazně ovlivnil profesor Peter Nobile. Ve své architektonické činnosti zůstával věrný klasicismu a biedermeieru.
V první polovině 19. století výrazně přispěl k rozvoji budování veřejných staveb a bytových domů v Rakousku a stal se vzorem pro tehdejší architektonickou obec (např. nájemní dům “Zur goldenen Kugel”).
Lössl měl také nemalý význam jako urbanista. Předložil návrh na přestavbu prostor u bývalé Korutanské brány (Kärtnertor) ve Vídni a zúčastnil se i odborných debat týkajících se dalšího stavebního růstu města.
Po roce 1848 došlo k výraznému omezení jeho stavitelských aktivit. Konec svého života strávil ve Štýrsku, kde také ve věku nedožitých 84 let zemřel.