rodné jméno

František Karel Bauer

národnost

česká

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

Podporoval řemeslnické a dělnické spolky, na svůj náklad vybudoval sirotčinec v Jundrově a 1886 založil v Brně spolu s Bernardinou Hoškovou kongregaci Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Sv. Rodiny. Nechal postavit novou budovu alumnátu v Brně v Antonínské ulici (vysvěcena dne 14. 10. 1903).
Do Brna svolal dvakrát sjezd katolíků (1894 a 1903).
Zasloužil se o přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla, zejména nechal přistavět dvě novogotické věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci domácí kapli Sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887).
Byl protektorem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911.

bydliště

Hrachovec čp. 2 (rodný dům)

čestný občan

celkem 24 měst a městeček ho jmenovalo čestným občanem a 10 spolků čestným členem

vzdělání

piaristické gymnázium v Kroměříži (1859 maturita),
kněžský seminář v Olomouci (1863 ukončení studií),
v Olomouci byl dne 30. 6. 1869 promován na doktora teologie

vyznamenání a pocty

v roce 1904 se stal nositelem velkokříže řádu Františka Josefa a roku 1909 i nositelem velkokříže řádu Leopoldova

jiné pocty

vyznamenán hodností tajného rady (1898),
pamětní deska arcibiskupa Dr. Th. F. S. Bauera se nachází v Beskydech na stráni u Knížecí cesty

dílo

zaměstnání

zobrazit

politická orientace

v roce 1896 dali s prelátem Josefem Pospíšilem popud k založení Katolicko-národní strany

odborné a zájmové organizace

v diecézi založil Spolek sv. Klementa M. Hofbauera a dva spolky německé Apoštolát křesťanských dcer a Jednotu sv. Josefa,
jednatel a pokladník spolku Dědictví sv. Prokopa,
pokladník, místopředseda a posléze předseda Křesťanské akademie císaře Františka Josefa I.,
čestný člen spolku Pohorská jednota Radhošť, který vznikl roku 1884 (Pustevny navštívil roku 1906),
kurátor a člen spolku pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze,
předseda Svatováclavské záložny v Praze,
zakladatel Matice české,
poslanec Sněmu markrabství moravského

hrob

pohřben v Olomouci v kapli sv. Jana Křtitele v chrámu sv. Václava

poznámky

Za svůj život vysvětil 39 nových kostelů, 55 oltářů, stovky kněží a svátost biřmování udělil 365 000 biřmovancům. Za jeho episkopátu byl změněn vnější vzhled arcibiskupského paláce v Olomouci. Zasloužil se o zřízení budovy arcibiskupské konsistoře v Olomouci, v Kroměříži nechal postavit arcibiskupské gymnázium. Jeho úzké styky s Vatikánem umožnily, že v české koleji v Římě mohli studovat i moravští bohoslovci.

Znak (Brno): čtvrcený štít.
V prvním a čtvrtém modrém poli kosmo dolů obrácený zlatý klíč přeložený šikmým stříbrným mečem se zlatým jílcem; ve druhém a třetím stříbrném poli modré palečné kolo. Nad štítem mitra provázená vpravo procesním křížem a vlevo dovnitř obrácenou berlou, vše zlaté. Převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Znak (Olomouc): hlava štítu polcena.
V pravé červené polovině šest (4+2) stříbrných kuželů. V levé zlaté polovině černá orlice se zlatou hvězdou na hrudi. Štít polcený, v pravé zlaté polovině na zeleném trávníku dovnitř obrácená postava sv. Václava; levá polovina dělená; nahoře v modrém poli kosmý zlatý klíč šikmo podložený stříbrným mečem se zlatým jílcem, dole ve stříbrném poli modré palečné kolo. Štít je dekorován velkokřížem Leopoldova řádu a podložen zlatým patriarším křížem. Převýšeno červeným kardinálským kloboukem.

„Konkrétně sv. František Saleský byl vybrán za patrona proto, že jeho svátek (29. 1.) sousedí těsně s Bauerovým dnem narození (26. 1.) Kardinál sám vždy používal jen jméno František Saleský. Nikdy se nejmenoval Salomon.“ (Citováno z e-mailu z 12. 10. 2015; na chybu, kterou jsme v encyklopedii měli, nás upozornil pan Štěpán Kohout, děkujeme.)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Egbert Belcredi
Fr. Bauer pohřbíval E. Belcrediho Bernardina Alžběta Hošková
Pavel Krippner
P. Bauer světil novou burovu gymnasia v Boskovicích, kde by P. Krippner ředitelem Jakub Pavelka
kněz, kterého biskup vysvětil

rodiče

František Bauer
Anna Bauerová (Pekárková)

osoba na objektech

pamětní deska znovuposvěcení kostela v Brně-Řečkovicích
pamětní deska: Palackého náměstí 0/10

objekty

císařovna Alžběta
pamětní deska: Grohova 16/01
vedl pietní akt u příležitosti odhalení pamětní desky

stavby

rektorát Vysokého učení technického v Brně
Antonínská 1/548
biskup, který budovu kněžského semináře dne 14. 10. 1903 požehnal Kostel sv. Floriána
Faměrovo náměstí
biskup, který kostel vysvětil Kostel Svaté rodiny
Grohova 16/112
biskup, který kostel vysvětil Kostel sv. Vavřince
Palackého náměstí
biskup, který kostel vysvětil Kaple Svatého Kříže a Blahoslavené Panny Marie
Petrov 8/269
iniciátor přístavby k jižnímu průčelí biskupské rezidence v roce 1887

události

24. 6. 2016
Výstava „Super hanc petram – brněnská katedrála na přelomu 19. a 20. století“
biskup brněnský 19. 11. 1903
Odhalení pamětní desky císařovně Alžběte
vedl pietní akt u příležitosti odhalení pamětní desky 14. 10. 1900
Slavnost znovuposvěcení kostela sv. Vavřince v Brně-Řečkovicích
účastník slavnosti, kostel znovu posvětil 19. 8. 1900
Vysvěcení budovy sirotčince v Jundrově
biskup brněnský 15. 4. 1899
Zahájen výkop základů pro sirotčinec v Jundrově
biskup brněnský
další události (9)...

autor

MJ, Menš