národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

Na klinice zřídil první neurochirurgické oddělení, v suterénu kliniky založil experimentální sál. Z jeho popudu vzniklo resuscitační oddělení. Jako jeden z prvních českých chirurgů rozpoznal perspektivy anesteziologie jako samostatného oboru.
Po léta operoval v plicních léčebnách v Pasece a v Jevíčku.

bydliště

Olomouc, Vodní 16 (doloženo v roce 1938)

Brno:
- Zelný trh 8
- náměstí Svobody 21

vzdělání

1905–1913 gymnázium v Jindřichově Hradci,
1913–1918 LF UK v Praze (19. 12. 1918 promoce, 1927 docent patologie a terapie nemocí chirurgických, 1931 mimořádný a 1938 řádný profesor pro obor chirurgie, 1956 titul DrSc.)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 (1947),
Československá medaile za zásluhy I. stupně (1947),
Řád práce (1958)

jiné pocty

v roce 1978 byla Josefu Podlahovi odhalena v Mauthausenu pamětní deska, připomínající jeho činnost za války

dílo

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Spolek českých lékařů v Praze,
Spolek českých lékařů v Brně,
Lékařská společnost J. E. Purkyně,
Československá ortopedická společnost,
Československá chirurgická společnost,
Société internat. de Chirurgie v Bruselu,
Assotiation francaise de Chirurgie v Paříži,
Deutsche Gesellschaft für Chirurgie v Berlíně,
Mezinárodní urologická společnost v Bruselu,
Čs. společnost chirurgicko-gynekologická v Praze,
Česká sekce Moravské lékařské komory v Brně

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H 8, hrob č. 369/2

poznámky

Na klinice zřídil první neurochirurgické oddělení, v suterénu kliniky založil experimentální sál. Z jeho popudu vzniklo resuscitační oddělení.
V době nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa (na jeho klinice byla ukryta výbava pro polní nemocnici), byl zatčen 27. 11. 1941, vězněn v Brně v Kounicových kolejích a od 3. 2. 1942 v koncentračním táboře Mauthausen do 1. 6. 1945. Zde velice obětavě pomáhal svým spoluvězňům. Vděční spoluvězni mu zde po válce odhalili pamětní desku.

prameny, literatura

zobrazit

osoby

František Poláček
J. Podlaha byl jedním ze svědků sňatku Fr. Poláčka v roce 1930 František Říkovský
J. Podlaha se pokusil v nelidských podmínkách koncentračního tábora Mauthausen operací zachránit život Fr. Říkovského Josef Schildberger
J. Podlaha ošetřoval ilegálně v Mauthausenu J. Schildbergera Josef Šimon
J. Podlaha se loučil za kolegy a přátele při pohřbu J. Šimona v krematoriu Josef Škvařil
J. Podlaha byl jedním ze svědků sňatku J. Škvařila v roce 1938

partneři

Terezie Podlahová (Freundová)
sňatek: 11. 1. 1921 (manželství bylo 13. 5. 1939 soudně rozloučeno, znovu bylo uzavřeno 5. 6. 1945)

děti

Jiří Podlaha
Pavel Podlaha

rodiče

František Podlaha
Marie Podlahová

ulice

náměstí Svobody
bydliště (v domě provozoval do roku 1949 také soukromou chirurgickou praxi) Zelný trh
bydliště (doloženo v roce 1930)

osoba na objektech

J. Podlaha
pamětní deska: Pekařská 53/08

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
chirurg, primář chirurgického oddělení nemocnice v Olomouci a v Brně; místo posledního odpočinku

události

24. 5. 1947
5. sjezd Československé společnosti chirurgické
předseda Československé společnosti chirurgické 1. 11. 1936
Návštěva rumunského krále Carola II. v Brně
v nemocnici u sv. Anny zajišťoval pohotovost při návštěvě rumunského krále 18. 3. 1924
Ustavující valná hromada Spolku českých lékařů v Brně
předseda Spolku českých lékařů v Brně po jeho včlenění do Čsl. lékařské společnosti J. E. Purkyně

autor

Kal, Menš