Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek

* 7.6.1882 Čáslav – † 12.1.1928 Brno

novinář, prozaik, autor soudniček, překladatel

pseudonym

Arnošt Bellis

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Od října do prosince 1912 válečný dopisovatel v Srbsku za války s Tureckem.
Amatérský speleolog v tehdy nově objevených Demänovských jeskyních.

příčina úmrtí

sebevražda (postřelil se v redakci Lidových novin na České ulici)

bydliště

Mokrá Hora (zde bydlel v roce 1906, dnes Brno-Řečkovice a Mokrá Hora),
Brno:
- Franzensglacis + Carlsglacis (též Karlsglacis) + Theresienglacis + Zollhausglacis (Františkovo + Karlovo + Tereziino + Celní Koliště) 27
- Údolní 32
- Kobližná 12

vzdělání

obecná škola,
od roku 1893 gymnázium v Čáslavi a Hradci Králové (1901 maturitní zkouška),
nedokončená studia na Filozofické fakultě České univerzity v Praze (čeština, dějepis, francouzština)

dílo

zobrazit

Próza:
- Květy v jíní (1908)
- Poseidón (1916)
- Kolonia Kutejsík (1922), tento román byl poctěn státní cenou
- Vrba zelená (1925)
- kniha črt a fejetonů Demänová (1926)
- O zakleté Lúčance (1937), posmrtně vydaný pohádkový příběh.

Drama:
- Panenky (1906)
- Příval (1928).

Básnická tvorba:
- Nénie (1902)
- Den (1923)
- Rolnička (1926)
- Rozbitý stůl (1935).

Tvorba pro děti:
- Čimčirínek a chlapci (1922)
- Cvrček na cestách (1927)
- Zlaté dni (1926)
- Rolnička (1926).

zaměstnání

redaktor v redakci časopisu Moravský kraj (1906),
od 8. 7. 1908 redaktor Lidových novin - autor soudniček, redaktor kulturní rubriky a „dětského koutku"

čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 32, hrob č. 90 (náhrobek vytvořil v roce 1928 arch. Josef Polášek)

poznámky

Jak vznikla Liška Bystrouška (1920): šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich vybídl Rudolfa Těsnohlídka, aby napsal slovní doprovod k humorným kresbám Stanislava Lolka. Traduje se, že Těsnohlídek nebyl zpočátku nadšen, ale nakonec vznikl kouzelný příběh o přírodě, lidech i zvířatech, který získal světovou proslulost v operní podobě Leoše Janáčka.

Těsnohlídek se - jako soudničkář Lidových novin v Brně - zúčastňoval soudních přelíčení v budově trestnice na Cejlu č. 71, kde byl 8. listopadu 1920 i přímým účastníkem soudního přelíčení s M. K., šestadvacetiletou služkou a matkou nemanželského dítěte, holčičky, kterou našel Těsnohlídek spolu s přáteli Koudelkou a Tesařem v předvečer Štědrého dne v roce 1919 odložené pod smrkem v bílovických lesích u Brna. Dítě zachránil a inspirován jeho případem se stal iniciátorem tradice Vánočních stromů republiky (od 1924) s dobročinnými sbírkami ve prospěch takto ohrožených a opuštěných dětí a následného založení Dětského domova Dagmar v Brně (1928). (Matka odložené holčičky byla tehdy odsouzena k pěti měsícům těžkého žaláře, zostřeného tvrdým ložem každých 14 dní.)

V archivu Ústavu soudního lékařství v Brně se nachází pitevní protokol č. 5/1928, který jako příčinu smrti, která nastala v 17 hodin dne 12. ledna 1928 v nemocnici na Žlutém kopci, uvádí střelnou ránu hrudníku a břicha. Pitvu provedl 14. 1. 1928 sám přednosta ústavu prof. Kohout.

Po smutečním rozloučení v Brně převezeny tělesné ostatky manželů Těsnohlídkových ke zpopelnění do Pardubic. Urny s popelem pak byly uloženy na Ústředním hřbitově v Brně dne 11. 2. 1928.

pojmenované ulice

Těsnohlídkova (Černá Pole)

prameny, literatura

zobrazit

článek v odborném periodiku

"Portrét Lidušky Polákové ve sbírkách Muzea města Brna"

"Šedesát let od smrti Rudolfa Těsnohlídka"

"Rudolf Těsnohlídek (portrét básníka)"

"Neumannova "Kultura""

Ostatní literatura

"Rudolf Těsnohlídek"

"Čtení o Mahenovi a Těsnohlídkovi"

"Těsnohlídkova norská kalvárie"

"Trochu jinak. O Brně, češtině, literatuře a lecčems jiném"

"Jsem vánočnímu stromu podoben. Román o životě Rudolfa Těsnohlídka a jeho přátel"

"Ottův slovník naučný nové doby: Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému"

"Brno v proměnách času (Malá zamyšlení)"

"Procházka Brnem. Stručný průvodce po památkách města."

"Galerie brněnských osobností"

"Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století"

"Rudolf Těsnohlídek. Studie s ukázkami z díla"

"Český biografický slovník XX. století"

"Průvodce brněnskými hřbitovy. Hroby význačných českých lidí."

"Žili a pracovali v Brně"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Soudničkář vábený ponořit se do ticha (Rudolf Těsnohlídek)"

"K činnosti redakce a vydavatelství Lidových novin v Brně"

Archivní pramen

"Matrika oddaných, Brno-venkov (okresní národní výbor) 1903–1921"

"Matrika zemřelých, Brno (městská rada) 1925–1929"

"Matrika oddaných, Brno (městská rada) 1923–1924"

Monografie

"Dotkli se Brna. Memoáry, vyprávění a hold osobnostem, které přispěli k jedinečnosti našeho města"

"Osobnosti Lidových novin. Životní příběhy lidí, kteří vytvářeli nejstarší český deník (1893–1989)"

"Poklady Moravy. Příběh jedné historické země = Treasures of Moravia. Story of a historical land"

"Příběhy brněnských hřbitovů"

"Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"

"Rudolf Těsnohlídek a vánoční strom republiky. K počátkům československé tradice (1919–1929)"

Tisk

"Vánoční strom republiky"

"Tragické lásky autora Bystroušky"

"Rudolf Těsnohlídek se střelil do srdce. Špatně"

osoby

Rudolf Václav Boubela
Boubela byl jedním ze svědků při sňatku Těsnohlídka v roce 1909 Arnošt Heinrich
šéfredaktor Lidových novin Ludmila Chybíková
Těsnohlídek ji nalezl v bílovických lesích Antonín Jelínek
R. Těsnohlídek rád kovárnu A. Jelínka navštěvoval Bohuslav Kilian
přítel Viktor Kulendík
Viktor Kulendík jako c. k. okresní komisař Brno-venkov byl jedním z oddávajících úředníků při sňatku Rudolfa Těsnohlídka v roce 1909 Leopold Lojka
Rudolf Těsnohlídek napsal článek o Lojkově smrti Josef Polášek
autor náhrobku na hrobě R. Těsnohlídka Edvard Valenta
přítel Jan Adolf Velecký
byl svědkem sňatku Těsnohlídka s Olgou Zámečníkovou

partneři

Jindřiška Těsnohlídková (Kopecká)
sňatek: 27. 5. 1905, Praha (občanský sňatek na Staroměstské radnici)
(první manželka) Anna Navrátilová (Kutilová, rozloučená Těsnohlídková)
sňatek: 23. 11. 1909, Brno-venkov (c. k. okresní hejtmanství); manželství rozloučeno 15. 3. 1917 zemským soudem pro civilní záležitosti v Brně
(druhá manželka) Olga Těsnohlídková (Vasická, rozloučená Zámečníková)
sňatek: 19. 4. 1924, Brno (městská rada)
(třetí manželka)

osoba na objektech

R. Těsnohlídek
pamětní deska: Zeleného 51/1

objekty

Liška Bystrouška
sochařská realizace: Janáčkovo náměstí 0/01
Těsnohlídek byl literárním autorem postavy Lišky Bystroušky jabloňová alej
alej: Silnice mezi Mokrou Horou a Jehnicemi 0/01
navštěvoval jehnické okolí

stavby

Moravsko-slezská trestnice
Cejl 71/469
v této budově sedával na přelíčeních jako pozorovatel a zajímavé procesy pak ztvárnil ve velice oblíbených Soudničkách v Lidových novinách Forman Beef and Beer
Česká 29/142
host Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
novinář, prozaik, autor soudniček, překladatel; místo posledního odpočinku Dětský domov Dagmar
Zeleného 51/825
iniciátor stavby

události

23. 11. 2024
Výstava 100 let tradice Vánočního stromu republiky
zakladatel tradice „Vánoční strom republiky“ 22. 11. 2024
Žákyně z varhanické školy nazpívaly Vánoční píseň pro Lidušku
zakladatel tradice „Vánoční strom republiky“ 1. 11. 2023
Výstava Nastoupil jsem co redaktor... Literatura a literáti v Lidových novinách 1893-1939
literát, redaktor Lidových novin 22. 3. 2019
Světová premiéra představení „Mne blesk se dotekl“
jemu věnováno představení 4. 12. 2014
Výstava Bílovické jezulátko aneb Těsnohlídkův vánoční příběh
zakladatel tradice „Vánoční strom republiky“ 28. 5. 2014
Výstava Chyt jsem Bystroušku pro les a pro smutek pozdních let
autor literární předlohy 2. 9. 2010
Vernisáž výstavy Básníci na ulici 20. 8. 2010
Verše v brněnských ulicích 27. 11. 1938
Slavnost rozloučení s XV. Vánočním stromem republiky v Bílovicích nad Svitavou
na slavnosti připomenuta jeho památka jako zakladatele tradice vánočních stromů 4. 12. 1937
Zahajovací slavnost XIV. Vánočního stromu republiky v Brně
na slavnosti připomenuta jeho památka 5. 12. 1936
Zahajovací slavnost XIII. Vánočního stromu republiky v Brně
na slavnosti byla recitována jeho báseň 29. 11. 1936
Slavnost rozloučení s XIII. Vánočním stromem republiky v Soběšicích
tvůrce myšlenky vánočních stromů 8. 12. 1934
Zahajovací slavnost XI. Vánočního stromu republiky v Brně
iniciátor slavnosti 2. 12. 1934
Slavnost rozloučení s XI. Vánočním stromem republiky v Jehnicích
iniciátor tradice Vánočních stromů republiky k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce 2. 12. 1933
Zahajovací slavnost X. Vánočního stromu republiky v Brně
na něj při jubilejní slavnosti vzpomínali řečníci 26. 11. 1933
Slavnost rozloučení s X. Vánočním stromem republiky v Bílovicích nad Svitavou
zakladatel tradice vánočních stromů v Brně 3. 12. 1932
Zahajovací slavnost IX. Vánočního stromu republiky v Brně
na slavnosti recitována jeho báseň 30. 11. 1930
Slavnost rozloučení se VII. Vánočním stromem republiky v Bystrci
na akci přednesena jeho báseň 8. 12. 1929
Slavnostní otevření Dětského domova Dagmar v Brně
iniciátor myšlenky vybudování domova 7. 12. 1929
Zahajovací slavnost VI. Vánočního stromu republiky v Brně
připomenuta jeho zásluha o založení tradice vánočních stromů 8. 12. 1928
Odhalení základního kamene k budově dětského domova Dagmar v Brně
iniciátor založení dětského domova, události se nedožil, ale připomínán ve slavnostních projevech 11. 2. 1928
Uložení ostatků manželů Těsnohlídkových
místo posledního odpočinku 10. 12. 1927
Zahajovací slavnost IV. Vánočního stromu republiky v Brně
účastník slavnosti 7. 12. 1927
Slavnost rozloučení se IV. Vánočním stromem republiky v Líšni
účastník slavnosti 13. 12. 1925
Slavnost rozloučení s II. Vánočním stromem republiky v Kuřimi
účastník slavnosti 13. 12. 1924
Zahajovací slavnost I. Vánočního stromu republiky v Brně
zakladatel tradice „Vánoční strom republiky“ 7. 12. 1924
Slavnost rozloučení s I. Vánočním stromem republiky v Bílovicích nad Svitavou
účastník slavnosti 16. 12. 1893
Historicky první číslo Lidových novin vyšlo v Brně
přispěvovatel