Jaroslav Škarohlíd - Profil osobnosti: Profil osobnosti:

Encyklopedie
dějin Brna

Jaroslav Škarohlíd

Jaroslav Škarohlíd

Rozšířené hledání...

Upřesnit vyhledávání

Jaroslav Škarohlíd

* 24.1.1925 Brno – † 15.10.2012 Brno

grafik, malíř a ilustrátor, pedagog

národnost

česká

státní příslušnost

ČSR, ČSSR, ČR

zajímavé okolnosti

Spolu s Petrem Skácelem sdílel ateliér na Petrově (v areálu Biskupství brněnského), kde výhradně vyučoval. Svá díla tvořil v domácím prostředí, ve svém bytě na Cejlu. Zde ho mohli navštěvovat umělečtí nadšenci a sběratelé. Jedním z nich byl František Janás, zakladatel vydavatelství bibliofilských tisků „Edici 33“. Právě s touto brněnskou edicí byla Škarohlídova ilustrační tvorba spjata nejvíce.

bydliště

Brno, Cejl 37/39

vzdělání

Obecná chlapecká škola v Brně,
První státní československé reálné gymnázium v Brně,
Škola uměleckých řemesel Obchodní a živnostenské komory v Brně:
- od roku 1941 obor Všeobecně reklamní
- od roku 1944 obor Užitá malba a reklamní grafika
- od roku 1945 obor Reklamní grafika (1949 maturitní zkouška),
1946–1947 UMPRUM v Praze - Grafika a užitá malba,
1947–1950 PdF MU v Brně - Učitelství výtvarné výchovy na středních školách (1950 ukončení studia předmětů uměleckého zaměření)

dílo

zobrazit

Patřil k tvůrčím osobnostem brněnské umělecké scény druhé poloviny 20. století. Proslul především jako grafik. Jeho výtvarná produkce však zahrnovala nejen grafiku, ale také malbu, kresbu a drobnou komorní plastiku. Přes mnohé inspirační vlivy si vypracoval specifický výtvarný styl, který nesl nádech lyrického snu.
Vždy kladl důraz na precizní kresebnou průpravu. Své grafické i kreslířské schopnosti rozvinul v ilustraci, které se věnoval od padesátých let. Postupem času se ilustrace stala jeho hlavním tvůrčím zaměřením. Knihy, především básnické sbírky, se pro něj staly inspirací jako takovou.

Umělecká díla vytvořená na základě literární inspirace:
- „Deset čtyřverší ze sbírky Oříšky pro černého papouška“, „Barokní krajiny“, „Krajiny ticha“, „Návraty“, „Rosa Coeli“, „Pouta“, „Podzimní zahrady“ (Jan Skácel)
- „Hirošima“ (František Hrubín)
- „Bolest“, „Zdejší“, „Staré domy – Zdi“, „Noc s Ofélií“ (Vladimír Holan)
- „Adam a Eva“ (Karel Šiktanc)
- „Sny“, „Namísto řeči“ (Ludvík Kundera)
- „Květy zla“ (Charles Baudelaire)
- „Obrazy“ (Josef Hrubý)
- „Z deníku“ (Franz Kafka)
- „České rekviem za Leonarda Bernsteina“ (Marek Buš)
- „Modrá mlha“, „Smaragdové lampy“ (Robert Janás)
- "Kultura proti přírodě " (Josef Šmajs).

Další významná díla:
- "logo" pro Výzkumný ústav pletařský v Brně, které firma používá dodnes
- barevné monotypy „Zahrady“
- grafické cykly „Střelnic a Terčů“
- soubor „Madony“ – cyklus 30 koláží, suché jehly a kombinované techniky
- „Krajiny pana Dalího“ – technika dekalku (metoda užívající obtisk nebo otisk).

Spolupráce s odborníky z jiných oborů:
- s Otokarem Chlupem se spolupodílel na výtvarné složce kabaretního pásma „Trubadur“
- s režisérem a profesorem konzervatoře Milanem Páskem výtvarně spolupracoval na ztvárnění dramatické trilogie „Oresteia“
- spolupráce s architekty vyústila např. v návrh pamětní desky na dálničním odpočívadle mezi Brnem a Velkou Bíteší nebo návrhu vstupní haly ředitelství ČSAD v Brně.

Pravidelně se účastnil brněnských výstav grafiky, mezi které patřilo například "Bienále ilustrace a knižní grafiky". Vystavoval po boku Marie Filippovové, Dalibora Chatrného, Květy Jadrníčkové a Jiřího Vláčila.

zaměstnání

od roku 1950 Elektrotechnické závody Julia Fučíka v Brně - grafik obchodně propagačního oddělení,
od poč. 70. let Lidová škola umění Jaroslava Kvapila v Brně - učitel výtvarného oboru

odborné a zájmové organizace

Svaz československých výtvarných umělců (od roku 1958),
Klub přátel výtvarného umění (od roku 1963),
umělecká skupina Sdružení Q (od roku 1969),
Propagační tvorba - družstvo umělecké činnosti a výroby (1969–1970),
Zájmově umělecká činnost (ZUČ) při Městském kulturním středisku S. K. Neumanna v Brně (od roku 1974 člen poradního sboru),
Klub přátel výtvarného umění - sekce grafiky a krásné knihy (od roku 1974)

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 68, hrob č. 471–472

poznámky

Během studií byl ovlivněn řadou profesorů a významných osobností výtvarného oboru:
- v Brně: František Václav Süsser, František Kalivoda, Emanuel Hrbek, František Kubišta, Eduard Milén, Bohumil Stanislav Urban, František Doubrava a Vincenc Makovský
- v Praze: Karel Svolinský a František Tichý.

prameny, literatura

osoby

František Doubrava
profesor Marie Filippovová
spoluúčastnice výstavy "Bienále užité grafiky Brno" Emanuel Hrbek
profesor na ŠUŘ v Brně Dalibor Chatrný
spoluúčastník výstavy "Bienále užité grafiky Brno" Otokar Chlup
spolupracovali na projektu
další osoby (9)...

František Doubrava
profesor Marie Filippovová
spoluúčastnice výstavy "Bienále užité grafiky Brno" Emanuel Hrbek
profesor na ŠUŘ v Brně Dalibor Chatrný
spoluúčastník výstavy "Bienále užité grafiky Brno" Otokar Chlup
spolupracovali na projektu Quirin Jedlička st.
student František Kalivoda
profesor na ŠUŘ v Brně František Kubišta
profesor na MU v Brně Vincenc Makovský
profesor Eduard Milén
profesor na MU v Brně Milan Pásek
spolupracovali na projektu Petr Skácel
sdíleli společně ateliér František Václav Süsser
profesor na ŠUŘ v Brně Jiří Vláčil
spoluúčastník výstavy "Bienále užité grafiky Brno"

partneři

Libuše Škarohlídová (Müllerová)
sňatek: 28. 11. 1955

rodiče

Jan Škarohlíd
Vilemina (Vilma) Škarohlídová (Marková)

ulice

Cejl
místo společného bydliště v manželství s Libuší Müllerovou

stavby

Petrov 5
Petrov 5/272
ateliér určený k výuce žáků Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
grafik, malíř a ilustrátor, pedagog; místo posledního odpočinku

události

5. 11. 1968
Sdružení Q - mezioborové umělecké sdružení - ustavující schůze v Brně
jeden z členů

související odkazy

Dílo Jaroslava Škarohlída ve sbírce Moravské galerie Brno

autor

PeDro