K jeho hlavním badatelským zájmům patřila česká literatura 20. století.
V literárně-vědeckých studiích se věnoval zejména Marii Pujmanové, Karlu Čapkovi, Josefu Horovi nebo Vladimíru Páralovi.
Dlouhodobě se zabýval Bedřichem Václavkem a Jiřím Mahenem.

Jeho publikační činnost zahrnovala monografie, učební a studijní texty, knižní předmluvy a doslovy.
Výběr z monografie:
- Literatura z času krize (1992)
- Co zbylo z recenzenta (1996)
- Jiné oči Jiřího Mahena (1997)
- Příběhy lásky v české literatuře od počátku k dnešku (2000).

Přispíval do řady periodik (Host do domu, Nový život, Plamen, Literární noviny), byl členem redakční rady Host do domu, časopisů Česká literatura (od roku 1990) a Bohemia litteraria (od roku 1998) a ediční rady nakladatelství Blok; zasedal v porotách literárních soutěží, působil jako literární kritik a autor recenzí věnovaných především současné próze, poezii a literární vědě; lektorsky spolupracoval s nakladatelstvím Československý spisovatel a nakladatelstvím Blok.