Hugo František Salm-Reifferscheidt
* 1.4.1776 Vídeň † 21.3.1836 Vídeň
osvícenec, podnikatel, sběratel, přírodovědec, spoluzakladatel Františkova Muzea v Brně a zakladatel brněnského přádelnictví, majitel železáren v Blansku
šlechtický titul
starohrabě
zajímavé okolnosti
Podílel se na zpřístupnění Moravského krasu (1808 objevil Trámové jeskyně). V roce 1811 zdědil zámek Rájec nad Svitavou. Sestavil mineralogickou sbírku moravských nerostů.
Jako přední činitel zemské správy zavedl povinné očkování proti neštovicím, hledal sérum proti vzteklině. V Rájci nad Svitavou založil spolu s Karlem Reichenbachem první cukrovar na Moravě (1836). Dopisoval si s Klopstokem, Reimariem, filozofem J. G. Fichtem a nakladatelem J. Hormayerem.
Přítel Josefa Dobrovského, kterému nechal v blanenských železárnách odlít posmrtně pomník nacházející se na brněnském ústředním hřbitově.
vzdělání
studium práv na univerzitě ve Vídni
dílo
- Gemäldesammlung des weland Altgrafen Franz zu Salm-Reifferscheid, Prag, Mnichov 1872.
- Sur l´administration rurale en Boheme, Lutich 1804.
- A german first inventorof the Thermolamp in Moravia, Londýn 1809.
odborné a zájmové organizace
spoluzakladatel a ředitel Moravské (od roku 1811 Moravskoslezské) hospodářské společnosti (v rámci této společnosti byla roku 1808 vytvořena knihovna zaměřená na zemědělství a přírodní vědy - dnešní Moravská zemská knihovna),
spoluzakladatel Františkova muzea v Brně,
starosta čtenářsko-přírodovědeckého spolku Rastislav, který vznikl roku 1862 v Blansku
poznámky
V roce 1796 se přidal k vídeňským dobrovolníkům a účastnil se vojenského tažení proti Napoleonovi do Itálie, u Mantovy pak v letech 1796–1797 upadl do francouzského zajetí.
Po uzavření míru roku 1797 se zřekl své vojenské kariéry a nadobro se začal věnovat studiu přírodních věd. V roce 1801 se vydal spolu s lékárníkem Vincencem Petkem na "studijní" cestu po Anglii, kde navštěvovali železárny, strojírny a textilky, odkud se jim podařilo tajně vyvézt plány přádelních strojů. O pět let později podnikl cestu do Paříže - po návratu z těchto cest se ujal správy rodového majetku na Blanensku (rodové sídlo měli Salmové v Rájci nad Svitavou).
Na svém panství zaváděl mnohé nové poznatky z oborů metalurgie, zemědělství a textilního průmyslu. Roku 1810 založil spolu s Wilhelmem Götzem a Johannem Arzbergerem v Doubravici nad Svitavou firmu "SAG" na výrobu mechanických strojů.
S historikem Josefem Hormayerem a hrabětem Josefem Auerspergem sepsal dne 7. 3. 1816 pamětní spis pro moravského gubernátora hraběte Mitrovského navrhující zřízení a organizační strukturu muzea v Brně.
Po faktickém vzniku Františkova muzea se starohrabě H. F. Salm angažoval v bádání v oblasti přírodních věd a stal se i předním mecenášem nové instituce (kromě peněžních darů poskytl muzeu staré listiny z rájeckého archivu, sbírku nerostů, mince, modely, sádrové odlitky antických soch a knihy).
prameny, literatura
osoby
Christian Carl André
spolupracovník
Josef Auersperg
spoluautor spisu pro hr. Mitrovského
Josef Dobrovský
přítel
Edward Anthony Jenner
objevitel vakcinace, metody očkování proti černým neštovicím
Vinzenz Kayser von Nilkheim
společně s hrabětem Salmem propagagoval očkování proti kravským neštovicím
další osoby (2)...
partneři
Marie Josefa Maccaffry Maguire von Keanmore
sňatek: 1802
děti
Hugo Karel Edvard Salm-Reifferscheidt
Robert Antonín Salm-Reifferscheidt
Hugo Salm-Reifferscheidt
osoba na objektech
F. H. Salm
pamětní deska: Zelný trh 8/05
objekty
náhrobek Josefa Dobrovského
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 32/01
události
29. 7. 1817
Císař František I. schválil záměr založit v Brně muzeum
jeden z iniciátorů založení muzea
autor
MJ