šlechtický predikát

rytíř z Vlastimilu

příčina úmrtí

tyfus

bydliště

Brno:
- Stadthofplatz - U městského dvora 2
- Bäckergasse - Pekařská 9

vzdělání

studium lékařství (zřejmě na univerzitě ve Vídni ukončil v roce 1866)

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Beseda Brněnská (předseda),
publikoval v Časopise lékařů českých

hrob

Městský hřbitov při Kounicově ulici (v roce 1890 exhumován a pohřben na Olšanských hřbitovech v rodinné hrobce, oddělení 21, hrob 114–117)

poznámky

Otec si přál, aby studoval práva, ale s jeho studiem medicíny se smířil. Eduard Klenka byl vynikající student, stále se vzdělával i po ukončení studia. V roce 1866 nastoupil na místo sekundárního lékaře nemocnice v Praze v době cholerové epidemie, již zde osvědčil svou obětavost a laskavost, které si cenili jeho pacienti i v Brně.
Dne 22. 2. 1868 byl zvolen profesorským sborem na místo prvního asistenta při patologickém ústavu v Praze, znovu v této funkci potvrzen v roce 1870. Ve stejné době bylo zřízeno ve všeobecné nemocnici v Brně místo prosektora, s nejlepším doporučením z Prahy se o místo ucházel a zemský výbor v Brně mu místo svěřil. Funkci prosektora vykonával až do roku 1878, kdy zemřel Med. Dr. Pavel Olexík, po něm byl ustaven na místo primáře, místo zastával až do své předčasné smrti.
Pohřeb se konal 28. 1. 1881.

prameny, literatura

osoby

Julie Fantová-Kusá
švagrová Pavel Olexík
Ed. Klenka vystřídal P. Olexika na místě primáře v zemské nemocnici v Brně

partneři

Pavlína Klenková (Kominíková)
sňatek: 22. 11. 1869

děti

Antonín Klenka
Bedřich Klenka
Pavlína Klenková
Viktor Klenka

ulice

Stadthofplatz - U městského dvora
bydliště doložené nejméně v letech 1871–1875 (dnes Šilingrovo náměstí) Bäckergasse - Pekařská
bydliště doložené v roce 1880 (dnes Pekařská)

stavby

park Tyršův sad
Kounicova
lékař v Brně; místo posledního odpočinku

autor

Menš, LucKub