národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

popraven

bydliště

Brno-Bohunice, Na lánech (Auf den Huben) 40 (od roku 1939)

vzdělání

vojenská technická akademie Mödling

čestný doktorát

VUT v Brně (in memoriam, 4. 2. 1992)

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1946),
Československý válečný kříž 1914–1918,
Řád sv. Anny 2. stupně (1918)

jiné pocty

v roce 1947 byl Bohuslav Všetička in memoriam povýšen do hodnosti divizního generála

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Československý svaz důstojníků,
TJ Olomouc (předseda jezdeckého oddílu jednoty)

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 23, hrob č. 69–70 (kenotaf)

poznámky

Po vystudování technické vojenské akademie v rakouském Mödlingu se stal poručíkem dělostřelectva rakousko-uherské armády a se 4. polním dělostřeleckým plukem odešel v srpnu 1914 na východní frontu. Již 11. 9. 1914 upadl v Haliči do ruského zajetí.
Do legií se přihlásil 15. 8. 1916, do čs. legie v Rusku zařazen 25. 8. 1916, prvním útvarem 2. dělostřelecké divize, hodnost: poručík.
Později byl zařazen jako velitel oddílu zákopových děl k 1. střeleckému pluku Mistra Jana Husa. Dále sloužil u 5. baterie 2. dělostřelecké brigády a velel 2. dělostřeleckému oddílu téže brigády. Od ledna 1919 působil v hodnosti podplukovníka ve funkci náčelníka štábu velitele čs. armádního sboru na Rusi gen. Jana Syrového. Z Vladivostoku odjel na lodi Prezident Grant, do ČSR přijel v roce 1920 (měl hodnost plukovníka) a brzy se stal velitelem 25. dělostřelecké brigády (později 4. dělostřelecké brigády).
Absolvoval generálský kurz a v roce 1928 byl povýšen na brigádního generála. Od roku 1930 velel dělostřeleckému učilišti v Olomouci, v roce 1933 se stal velitelem dělostřelectva III. sboru v Brně, roku 1937 byl jmenován velitelem 15. divize v Trenčíně.

Po okupaci Československa v březnu 1939 se vrátil do Brna, kde byl přidělen jako civilní pracovník k Zemskému úřadu, do odboje zapojen od dubna 1939.
Počátkem léta roku 1939 přijal úkol stát se velitelem ilegální odbojové organizace Obrana národa na Moravě. Se svými podřízenými důstojníky vytvořili rozsáhlou odbojovou síť, která vyvíjela značnou aktivitu v boji proti německým okupantům.
V druhé polovině listopadu 1939 začalo gestapo zatýkat příslušníky Obrany národa v Brně. Generála Všetičku však v jeho bytě nezastihlo a jemu se podařilo odejít do Prahy, kde se skrýval. Odtud se v únoru 1940 vrátil zpět do Brna, byl ovšem 29. února zatčen.
Po prvních výsleších v Sušilových kolejích Brně byl on i další zatčení důstojníci převezeni v červnu 1940 do věznice v Breslau (Vratislav) a v červenci 1940 do věznice Moabit v Berlíně. U Lidového soudního dvora (Volksgerichthof) zde v 26. – 27. 11. 1941 proběhl proces proti skupině členů Obrany národa, kterou tvořili gen. Všetička, plk. gšt. Ladislav Kotík, škpt. gšt. Čestmír Jelínek a kpt. gšt. Jaroslav Gardavský. Všichni obvinění byli shledáni vinnými z velezrady a odsouzeni k trestu smrti. Popraveni byli 19. 8. 1942 na popravišti v Berlíně-Plötzensee.

pojmenované ulice

Všetičkova (Stránice)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Jaroslav Gardavský
spolupráce v odboji, společně souzeni a popraveni Jan Sergěj Ingr
spolupráce v odboji Jiří Jaroš
spolupráce v odboji Čestmír Jelínek
spolupráce v odboji, společně odsouzeni a popraveni Josef Koláček
spolupráce v odboji
další osoby (2)...

partneři

Milada Všetičková (Malá)
sňatek: 18. 12. 1938 Klaudie Všetičková
sňatek: 1921

děti

Zlata Všetičková (Všetičková)
Aleš Všetička

ulice

Na lánech (Auf den Huben)
bydliště (dnes Lány)

osoba na objektech

uctění památky obětí okupace - B. Všetička
Kámen zmizelého: Lány 40/01 oběti druhé světové války
pomník: Rybnická 2/01

stavby

Sušilovy koleje
Klácelova 2/14
jeden z prvních vězňů (zatčených členů skupiny Obrana národa z celé Moravy) Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; armáda; Obrana národa; kenotaf

události

22. 6. 2004
Slavnost předání vyznamenání in memoriam účastníkům protinacistického odboje v Kounicových kolejích
divizní generál (jeden z vyznamenaných)

autor

Menš, JMik