Josef Viktor Widmann

* 20.2.1842 Brno (Brněnské Ivanovice) – † 8.11.1911 Bern

švýcarský spisovatel, dramatik, publicista, kazatel, pedagog

pseudonym

Lodovico Ariosto Helvetico

národnost

německá

státní příslušnost

Švýcarská konfederace

zajímavé okolnosti

Svým působením v novinách uváděl do literatury mladé spisovatele a básníky. Podporoval např. Carla Spittelera, pozdějšího nositele Nobelovy ceny za literaturu. Byl kritikem společnosti a fanatické víry v Boha.

bydliště

Bern

vzdělání

1862–1865 theologické studium v Basileji Heidelberku a Jeně

čestný doktorát

čestný doktorát Filozofické fakulty v Bernu (1880)

jiné pocty

čestný člen Journalisten und Schriftstellervereins für Mähren und Schlesien (1911)

dílo

zobrazit

- Erasmus von Rotterdam (drama), 1865
- Orgetorix (drama), 1867
- Budha (epos), 1869
- Der Widerspänstigen Zähmung (libreto opery), 1875
- Aus dem Fasse der Danaiden, 1884
- Spaziergänge in der Alpen, 1883
- Die Patrizierin, 1888
- Touristennovellen, 1892
- Jenseuts von Gut und Böse, 1893
- Bin der Schwärmer, 1896
- Maikäfer-Komödie, 1897
- Der Heilige und die Tiere, 1905 aj.

Fejetony vyšly v roce 1913,
korespondence s Gottfriedem Kellerem v roce 1922.

DRAMATA:
- Iphigenie in Delphi (1865)
- Königin des Ostens (1880).

LIBRETA:
- libreto k opeře Zkrocení zlé ženy od Hermanna Götze
- Oratorium Friedricha Hegara na Widmannovy texty.

Ročně jako žurnalista vypracoval 300 až 500 recenzí. Soubor jeho povídek vyšel knižně v roce 1913 pro školní potřeby Rakousko-Uherské monarchie.

zaměstnání

1867 pomocník na faře ve Frauenfeldu,
1868–1878 řídící učitel v Bernu na dívčí škole,
1880 žurnalista a redaktor novin "Bund" (kulturní rubrika)

poznámky

Za svoje rozsáhlé dílo byl navržen na Nobelovu cenu.
Při příležitosti 150. výročí narození uspořádal Švýcarský literární archiv v zemské knihovně v Bernu výstavu "Josef Viktor Widmann - Ein Journalist aus Temperament" (20. února – 21. března 1992). Po jeho úmrtí se konaly smuteční slavnosti v Bernu, Zurichu a Hamburku.