šlechtický titul

hrabě Otto Johannes Philipp Graf Serényi von Kis Serény

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

V roce 1905 byl spoluautorem tzv. moravského vyrovnání, které stanovilo poměr zastoupení na zemském sněmu podle národnostního složení a stalo se vzorem pro podobné zákonodárné úpravy i v dalších zemích Rakouska-Uherska.

vzdělání

gymnázium v Uherském Hradišti (prvních 5 tříd),
Tereziánská akademie ve Vídni (6. až 8. třída; 10. 7. 1873 maturita s vyznamenáním),
1873–27. 7. 1875 Vídeňská univerzita - právnická fakulta,
1875–1877 Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze - právnická fakulta,
1878–1879 Královská pruská zemědělská akademie v Prószkówě

vyznamenání a pocty

18. 9. 1872 jmenován pážetem,
2. 3. 1886 jmenován c. k. komořím,
12. 5. 1902 vyznamenán komturským křížem řádu Františka Josefa s hvězdou,
23. 12. 1906 jmenován zemským hejtmanem Markrabství moravského,
30. 11. 1908 jmenován císařským tajným radou,
26. 2. 1912 se stal dědičným členem panské sněmovny,
27. 1. 1913 obdržel velkokříž řádu Františka Josefa,
13. 7. 1914 udělen bavorský královský záslužný řád sv. Michaela I. třídy

jiné pocty

prosinec 1915 jmenován ministrem orby,
28. 1. 1916 obdržel od ČK čestné vyznamenání 1. třídy s válečnou dekorací,
22. 12. 1916 udělen válečný kříž za občanské zásluhy,
20. 3. 1918 udělena vojenská záslužná medaile s rudým křížem,
20. 8. 1918 vyznamenán rudou křížovou medailí královského pruského řádu 2. třídy

zaměstnání

politická orientace

Strana konzervativního velkostatku (předseda)

odborné a zájmové organizace

Český klub,
Hohenwartův klub,
Klub konzervativních českých aristokratů,
Klub českých velkostatkářů,
Moravskoslezský lesnický spolek a sdružení lesnických škol v Brně (prezident),
Červený kříž v Brně (předseda pobočky ženského spolku)

hrob

hřbitov v Lomnici u Tišnova

pojmenováno

jeho jméno nese pramen Ottovka v Luhačovicích objevený v roce 1905 v kamenném sklepení

poznámky

Na pozici předsedy Strany konzervativního velkostatku na Moravě nahradil v roce 1894 Otto Serényi Egberta Belcrediho, který zemřel na mrtvici.
Politicky zůstával vždy konzervativcem, zastáncem zemského vlastenectví se sympatiemi pro český státoprávní program, současně byl přitom loajální k císařské rodině, ovládal stejně dobře češtinu i němčinu.

prameny, literatura

osoby

Alfred Bader
prasynovec Egbert Belcredi
Serényi ho nahradil ve funkci předsedy strany

události

13. 6. 2024
Výstava První v zemi. Moravští hejtmani, místodržitelé a prezidenti na prahu moderní doby
je mu věnována výstava 6. 4. 1916
Slavnost odhalení pomníku císaře Františka Josefa I. a vysvěcení nemocniční kaple
zemský hejtman 5. 6. 1910
Svěcení kostela Božského Srdce Páně v Husovicích
zemský hejtman

související odkazy

Na hřbitově v Lomnici u Tišnova leží poslední moravský zemský hejtman

autor

hub, LucKub