Marie (Marika) Löw-Beer

* 13.10.1914 Györ (Maďarsko) – † 3.6.2014 Londýn (Anglie)

soukromnice
partner osoby: JUDr. Ernst Löw-Beer

rodné jméno

Szücs

bydliště

Budapest II, Pasaréti Névtelen utca 8 (doloženo v roce 1937)

zaměstnání

soukromnice (doloženo v roce 1937)

poznámky

Marika se narodila jako jediné dítě Mikuláse Szücze (ředitele) a Helene zvané Ili. Do svých 16 let se vzdělávala doma a byla velmi plachá. Matka jí chtěla provdat za místního chlapce, ale Marika to odmítla. Odešla poté do Vídně studovat umění, kde pobývala u rodinné přítelkyně Elsy Crossové, která ji pomohla vyvinout se v sebevědomou a temperamentní mladou ženu. S Elsou pak zůstaly celoživotní přítelkyně. Společně odcestovaly do Prahy. Tam se Marika seznámila s Ernstem Löw-Beerem a v roce 1937 se vzali. Ernst byl inteligentní muž a věděl, jaká situace je v Evropě. Proto v roce 1938 odešli do Londýna. Ernst chtěl dále emigrovat do Ameriky, ale Marika se nechtěla od své matky tak daleko vzdalovat. Manželství ztroskotalo a skončilo v roce 1939 rozvodem. Marika pak zůstala v Londýně. A snažila se přesvědčit matku, aby zůstala u ní v Londýně, ale Ili se nedokázala usadit a stěžovala si, že je pro ni město příliš špinavé. Vrátila se domů, což pro ni bylo osudné. Byla deportována do Osvětimi, kde byla zavražděna. Maričin otec Mikuláš válku přežil. Přežil dva pracovní tábory a na konci války se vrátil do Budapešti, kde se pokusil znovu rozjet podnikání. Marika ho v roce 1948 varovala, aby opustil Maďarsko, než Rusové převezmou moc, a on uposlechl její rady a utekl do Londýna, kde dožil poslední zbývající roky poblíž své dcery. Mezitím se Marika provdala za Wernera Eversfielda. Vzali se 16. listopadu 1946 v Londýně a po sedmi letech se jim narodila dcera Caroline. Jejich manželství ale nevydrželo. Když dcera odešla z domu, tak se manželé rozvedli, ale i nadále zůstali přáteli. Potřetí se Marika provdala počátkem 80. let za Joachima (Achim) Rottera, obchodníka s kůží a amatérského houslistu. Jak sama říkala, byla to "láska jejího života". Spolu žili až do Achimovy smrti v roce 1994. I po této bolestné ráně si Marika udržela nezávislost, šarm a sílu charakteru. Milovala hudbu a pravidelně navštěvovala koncerty, zejména v londýnské Wigmore Hall, protože říkala, že právě zde se cítila Achimovi nejblíže. Marika také našla radost ve svých dvou vnučkách Sophie a Lizzie, které často hlídala a navštěvovala. Marika až do svých 90 let žila v Toskánsku, kde si koncem 80. let s Achimem koupili dům. Rodina ji navštěvovala a ona zde trávila chvíle plné klidu. V roce 2004 se vrátila do Londýna. V únoru 2014 Marika upadla při vstupu do Wigmore Hall, ale jelikož si nechtěla kazit večer, pokračovala na koncert. Dalšího dne byla hospitalizována v nemocnici St John and St Elizabeth Hospital. Při pádu si zlomila dva krční obratle, což způsobilo pomalé ochrnutí. Marika umřela během několika měsíců od úrazu v nedožitých 100 letech.

(Informace k heslu byly doplněny na základě vzpomínek rodiny, děkujeme.)