bydliště

Šebetov čp. 95 (rodný dům)

vzdělání

reálka v Jevíčku,
vojenská akademie v Hranicích (1926 absolvent),
vojenské letecké učiliště v Prostějově

vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 (28. 2. 1945),
Československá medaile Za chrabrost (2. 3. 1946),
Československá vojenská medaile za zásluhy I. stupně (6. 3. 1946)

jiné pocty

plukovník in memoriam (1. 6. 1991)

zaměstnání

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 78, řada 3, hrob č. 239–240 (adoptivní nájemce hrobu Klub vojenské historie „Pětačtyčicítka“)

poznámky

Odešel po okupaci Československa 16. 6. 1939 do zahraničí. Odveden do čs. zahraničního vojska 2. 10. 1939 ve Francii v Paříži, poté odchod do Velké Británie, v RAF od 2. 8. 1940.
Jako člen posádky letadla 311. bombardovací perutě při návratu z letu v noci ze 6. na 7. 2. 1941 omylem přistáli v okupované Francii, poté byl od 6. 2. 1941 do 16. 4. 1945 válečným zajatcem. Do Československa se vrátil 31. 8. 1945. osobní číslo: Z; L-2, RAF/82588.
Jmenován velitelem vojenské mise v Německu (znal šest jazyků), v roce 1949 emigroval do USA, žil v New Yorku. V roce 1968 požádal o povolení k návratu, což mu bylo umožněno až v roce 1970. Vrátil se s podlomeným zdravím 19. 2. 1970, zanedlouho zemřel v Brně u své sestry (snad Marie Barthové ? -Menš)

prameny, literatura

rodiče

František Bušina
Josefa Bušinová (Zemánková)

sourozenci

František Bušina
Rudolf Bušina
Emilie Bušinová
Alois Bušina
Antonín Bušina

další sourozenci (1)...

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; navigátor 311. bombardovací perutě RAF; místo posledního odpočinku

související odkazy

matriční záznam narození Emila Bušiny

autor

Menš