Brno-Komín, Hlavní tř. 28 (rodný dům)

1929–1935 okresní policejní komisařství v Husovicích,
1935–1929 služba u policie v Uničově,
od roku 1939 sloužil v Brně, kde mu byl přidělen "rayon Komín a Žabovřesky"

Z výpovědí obyvatel Komína v poválečném trestním spisu F. Hažmuka vyplývá, že již před okupací nepatřil v rodné obci mezi oblíbené lidi. Starosta Sokola v Komíně Antonín Kachlík o něm prohlásil: "...byl vždy velmi přesný a horlivý ve svém policejním povolání a všeobecní úsudek i můj osobní je ten, že mu tato sláva policejní stoupla do hlavy, že se chtěl dělat důležitým, kde komu vždycky vysvětloval, že na všechno zná paragrafy...". V nebezpečných poměrech okupačního režimu po 15. březnu 1939 začal pravděpodobně svým chováním vzbuzovat u lidí v Komíně antipatie, ale i nedůvěru a strach.
Naopak Antonín Kachlík v poválečném procesu také vzpomínal, že jej F. Hažmuk včas varoval před policejní domovní prohlídkou. Nepovažoval ho dokonce za udavače, po válce prohlásil "...jestli něco natropil nesprávného, myslím, že to bylo víc z hlouposti, než ze zlomyslnosti."
Podle poválečných svědectví vdov M. Čoupkové a M. Staňkové po popraveném Ludvíku Čoupkovi a Ladislavu Staňkovi byl F. Hažmuk jediným člověkem, kterého parašutisté Čoupek, Pospíšil a Zapletal potkali tu noc, kdy přijeli do Komína, cestou od tramvajové zastávky. Dále Františka Čoupková s naprostou jistotou uvedla, že F. Hažmuk byl jedním z aktivních účastníků razie gestapa 2. května 1942 u nich doma.
Hažmuk od samého počátku popíral, že by s vyzrazením a uvězněním Čoupků měl cokoli společného. Nikdo z pozůstalých po popravených členech rodiny Čoupkovy si ale neuvědomil, že pokud by byl Hažmuk skutečně udavačem gestapa, měl možnost gestapo požádat, ať také zakročí proti nim.
Dne 3. května 1945 byl uvězněn a o čtyři dny předán státně-bezpečnostnímu oddělení Policejního ředitelství v Brně. Vyšetřovatelé se až po dlouhé době rozhodli provést konfrontaci F. Čoupkové a F. Hažmuka, Čoupková si stála za svým tvrzením, že se razie gestapa zúčastnil.Hažmuk zopakoval, že "Jindřicha Čoupka vůbec nezná a popřel, že by gestapáky do domu Čoupkových přivedl". Proti Hažmukovi svědčili i další obyvatelé Komína, nelze ale vyloučit jejich osobní mstu, či záměr. Svědectví nebyla podpořena věrohodnými důkazy.
Zvrat v případě přineslo svědectví R. Königa, Hažmukova spoluvězně, který uvedl, že parašutisty prozradil parašutista Zapletal a u razie byl přítomen Sigfried Pribyl, který je Hažmukovi velmi podobný. V té době byl Pribyl v rukách sovětských úřadů, takže brněnští vyšetrovatelé neměli možnost porovnat jejich podobu. Ve prospěch Hažmuka také vypověděl další jeho spoluvězeň, bývalý kriminální vrchní asistent brněnského gestapa Wilhelm Zimmermann a podobnost s Pribylem potvrdil. Další zaměstnanec brněnského gestapa Wolfgang Dyck také dosvědčil, že parašutisty prozradil Zapletal a Hažmuk u zatýkání nebyl přítomen. Vyšetřující soudce Krčmář nepřihlédl ani k okolnosti, že spoluvězni se mohli na výpovědi dohodnout a vyšetrování F. Hažmuka tak bylo 24. května 1946 zastaveno.

(Více o soudním procesu s citacemi výslechů viz článek V. Šusteka -LucKub.)

Františka Čoupková
F. Čoupková svědčila po válce proti F. Hažmukovi Marie Houšková
M. Houšková svědčila po válce proti F. Hažmukovi Rudolf König
R. König svědčil po válce v prospěch F. Hažmuka Marie Staňková
M. Staňková svědčila po válce proti F. Hažmukovi

LucKub