národnost

norská

nej...

svět: první Seveřan, kterému byla udělena Nobelova cena za literaturu

zajímavé okolnosti

velký přítel českého a slovenského národa a zastánce jejich boje za samostatnost

bydliště

Kvikne (1832–1838),
fara v Nesset v Romsdalu (1838–1846),
Oslo

vzdělání

střední škola v Molde,
od roku 1849 Heltbergova škola v Christianii (dnešní Oslo),
též studium na vysoké škole (nedokončeno)

vyznamenání a pocty

Nobelova cena za literaturu (1903)

dílo

zobrazit

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

pobyt v Římě,
cesty na Ukrajinu, do Čech, na Slovensko a do Rumunsko - tzv. mluvčí menších utlačovaných národů

hrob

Oslo (hřbitov Var Frelsers Gravlund), Norsko

pojmenováno

Park Björnsonův sad

poznámky

Ve svých 24 letech začal vydávat povídky, které ho proslavily a staly se prvním opravdovým vítězstvím norské literatury nejen v ostatní Skandinávii, ale i v mnoha dalších evropských zemích. Hloubkou citu, psychologickou pravděpodobností a jazykem plným poezie a elementární síly liší ode všeho, co bylo doposud v norské literatuře vytvořeno.
Po dramatických kusech, které vydal a pro své politické názory se stal mezinárodně uznávanou osobností kulturního a veřejného života. Zasazoval se o rozbití švédsko-norské unie, liberalismus a kulturní i státní samostatnost a nezávislost Norska.

Jeho báseň Ano, milujeme tuto zemi z roku 1870 se stala norskou státní hymnou.

rodiče

Peder Björnson (Bjørnson)

osoba na objektech

B. Björnson
pomník: Veveří 68-70/01

stavby

park Björnsonův sad
Zahradníkova
po něm je tento park pojmenován

autor

Menš, MŠ