národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Vynikal rozmanitostí zájmů, značnou povahovou impulzivností, věnoval se mnoha činnostem. Za 1. světové války řídil brněnskou pobočku Mafie.

bydliště

Brno, Údolní 3

vzdělání

slovanské gymnázium v Brně,
PF UK v Praze (1902 – 13. 7. 1907),
národohospodářský seminář E. Philippoviche ve Vídni,
v roce 1911 se habilitoval jako soukromý docent hospodářské politiky, finanční vědy a statistiky na české technice v Brně

dílo

zobrazit

zaměstnání

politická orientace

Lidovo-pokroková strana moravská,
Čs. národní demokracie (jeden z nejbližších spolupracovníků Karla Kramáře, v letech 1929–1935 poslanec Národního shromáždění za tuto stranu),
Národní sjednocení (1937 zvolen úřadujícím místopředsedou),
Národní strana jednoty (od listopadu 1938 do března 1939 místopředseda)

odborné a zájmové organizace

Ústřední svaz průmyslníků,
Hlahol,
Společnost Národního muzea,
Společnost přátel Lužice,
Britská společnost pro Československo,
Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách,
Česká společnost národohospodářská aj.

hrob

Praha, Vyšehradský hřbitov, oddělení 15, hrob č. 28

poznámky

Pocházel z rodiny advokáta a známého organizátora kulturního a spolkového života v Brně, pod vlivem kulturního rodinného prostředí vydal ještě za studií sbírku básní a redigoval dva studentské moravskoslezské almanachy.
V aktivní politické činnosti v Čs. národní demokracii náležel k nejrealističtějším a nejschopnějším politikům, patřil k obhájcům aktivní účasti strany ve vládě; když v únoru 1934 národní demokracie odešla z vlády na protest proti devalvaci koruny, začal se orientovat na spojení s českými fašisty a vytváření nové politické strany - Národního sjednocení. Pod jeho vedením strana opustila fašistické tendence, pokus o navázání vztahů ke skupině Hradu nebyl úspěšný. V mnichovské krizi zaujal Hodáč protikapitulační stanovisko, ale jeho politický vliv už byl slabý.

PRACOVNÍ ČINNOST:
- v letech 1905–1906 předseda Ústředního svazu českého studentstva
- od roku 1911 tajemník Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko
- v červnu 1918 spolu s J. Preissem konstituovali Ústřední svaz českých průmyslníků (byl zde generálním tajemníkem, v letech 1928–1934 člen předsednictva, v průběhu volební kampaně ve volbách v roce 1935 uvolněn ze všech funkcí)
- v letech 1919–1926 člen bankovního výboru ministerstva financí
- od roku 1922 místopředseda Konfederace zaměstnaneckých organizací Československé republiky
- v letech 1926–1929 člen bankovní rady Národní banky československé
- Československý stát reprezentoval i na mezinárodním poli, zcestoval téměř celou Evropu, navštívil i USA
- v roce 1919 zvolen členem správního výboru Mezinárodního úřadu práce v Ženevě
- v letech 1925–1926 generálním komisařem čs. účasti na mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži
- v roce 1927 jej Rada Společnosti národů jmenovala členem přípravného výboru pro hospodářskou konferenci (zde zastával v roce 1927 funkci předsedy průmyslové sekce).

REDAKČNÍ ČINNOST:
- od roku 1914 redigoval Průmyslový věstník
- od roku 1926 Obzor národohospodářský.

PEDAGOGICKÁ ČINNOST:
- profesor na technice v Brně
- od roku 1919 vyučoval na Českém vysokém učení technickém v Praze (v roce 1922 jmenován profesorem).

prameny, literatura

zobrazit

partneři

Adéla (Ada) Hodáčová (Gollová)

děti

Ivan Hodáč
Nataša (Natálie) Gollová (Hodáčová)

rodiče

František Hodáč
Gabriela Hodáčová (Kallinová)

sourozenci

Jaroslav Karel Hodáč
Marie Dvořáková (Hodáčová)

ulice

Údolní
bydliště (doloženo v letech 1890, 1910 a 1912)

autor

Los, Menš