Arnošt Steiner
* 12.1.1915 Třinec † 9.10.1982 Brno
válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR
zajímavé okolnosti
pro jeho statečnost mu spolubojovníci říkali „železný Arnošt“
bydliště
Třinec, Poštovní ulice,
Praha,
Kolín,
Mladá Boleslav,
Brno, Kladivova 1
čestný občan
čestný občan Třince in memoriam (uděleno 20. 9. 2015)
vyznamenání a pocty
7x Československý válečný kříž (Kyjev, Bílá Cerekev, Zaškov, 2x Dukla, Prešov, Turčanský Svätý Mikuláš),
2x Čs. medaile "Za chrabrost" (Sokolovo, Dukla),
Řád Bílého lva Za vítězství, Hvězda II. stupně (27. 10. 1948, číslo matriky 259),
sovětský Řád Rudého praporu,
medaile "Za zásluhy"
jiné pocty
v Třinci byla na rodném domě odhalena Arnoštu Steinerovi pamětní deska (6. 10. 2005)
dílo
zaměstnání
od roku 1946 Prefa Brno (elektroúdržbář)
hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 11, hrob č. 32
poznámky
Dne 27. října 1939 spolu s otcem musel nastoupit v Ostravě do transportu židovských občanů, který směřoval do Niska nad Sanem. Již tehdy projevil svou statečnost: po příjezdu na místo určení hnali strážní vysílené muže přes rozblácené pole. Jakub Steiner nestačil tempu a strážný jej chtěl švihnout bičem. Arnošt Steiner bič zachytil, klidně hleděl do ústí pistole, kterou Němec vytáhl. Ten nakonec ocenil takovou statečnost gestem, že nechal otce i syna pokračovat v cestě. V Nisku byli oba určeni pro práci v lese. Podařilo se jim uprchnout přes řeku Bug na území obsazené Rudou armádou. Byli zatčeni a internováni v táboře Asina v Novosibirské oblasti, odtud začátkem roku 1942 přesunuti do tábora Itatka.
V březnu 1942 se otec a syn Steinerové přihlásili do rodící se československé jednotky v SSSR. Arnošt absolvoval důstojnickou školu a nastoupil ke kulometné rotě, otec byl zařazen do služby v týlu.
Arnošt Steiner se účastnil bojů u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerekve, na Dukle a na Slovensku. Patřil k náročným velitelům, u vojáků byl však velmi oblíbený. Zastával různé funkce, od zástupce velitele kulometné čety až po náčelníka štábu brigády.
K 1. 1. 1947 na vlastní žádost z armády odešel, s manželkou žili v ústraní v Brně. Válku přežil i jeho otec.
V roce 2015 vydalo město Třinec publikaci Petra Majera a Jaroslava Šimona: Železný Arnošt - statečný voják z Třince.
prameny, literatura
partneři
děti
rodiče
sourozenci
ulice
Kladivova
bydliště
osoba na objektech
A. Steiner
pamětní deska: Kladivova 1/01
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; místo posledního odpočinku
události
28. 9. 2008
Odhalení pamětní desky A. Steinera
autor
Menš