Antonín Černý

* 9.2.1894 Brno-Chrlice – † 13.10.1931 mezi Hodonínem a Mutěnicemi

válka a odboj 1914–1919; legionář ruský

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

sebevražda zastřelením

bydliště

Brno-Chrlice: Na mlatech 3 a Zámecká 61

vzdělání

německá obecná škola v Nenovicích (5 tříd),
měšťanská škola v Brně (2 třídy),
pokračovací škola v Brně - obor obchodní (2 roky)

vyznamenání a pocty

Kříž svatého Jiří 4. stupně (plukovní rozkaz č. 1155/32 ze dne 1. září 1919)

zaměstnání

obchodní příručí (před válkou),
po válce železniční stanice v Chrlicích, přednosta železniční stanice Bořetice (v době úmrtí)

odborné a zájmové organizace

Sokol,
ČSOL spoluzakladatel místní jednoty v Tuřanech v roce 1922

poznámky

Domovská obec: Rosenberk, okr. Brno.
V rakousko-uherské armádě svobodník 14. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 2. 1. 1915, Gorlice. V zajetí v Narvě nedaleko Petrohradu. Do legií se přihlásil 5. 7. 1917 v Bobrujsku, do čs. legie v Rusku zařazen 18. 7. 1917, 2. střelecký pluk (4. rota), vojín. S legiemi prodělal ústupové boje z Ukrajiny, boje proti bolševikům u Marijanovky, Tatarské, Simbirska, Belebeje, i ochranu magistrály.
V říjnu 1918 převelen v rámci 2. střeleckého pluku k jízdnímu výzvědnému oddílu a současně povýšen na svobodníka. Hodnost desátníka získal v roce 1919, poslední hodností v legiích četař. Z Vladivostoku odjel lodí Hvah Yih (16. transport), demobilizován v Brně 7. 8. 1920.
Po válce zaměstnán jako telegrafní a komerční pracovník na železniční stanici v Chrlicích, jako legionáři s odpovídajícím vzděláním mu bylo přiznáno úřednické místo. V době úmrtí přednostou železniční stanice v Bořeticích. Podle úmrtního listu vystaveného Duchovní správou Církve československé v Hodoníně spáchal sebevraždu zastřelením z revolveru v lese mezi Hodonínem a Mutěnicemi.
Pohřeb se konal 16. 10. 1931 v brněnském krematoriu. V legiích měl osobní číslo 10 958.