Prof. PhDr. Jan Uher
* 28.1.1891 Prostějov (okres Prostějov) – † 27.10.1942 Berlín, Plötzensee (Německo)
pedagog, psycholog, sociolog, profesor FF MU v Brně, předseda České obce sokolské; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
zajímavé okolnosti
zakladatel vztahů s pedagogickými institucemi v USA
příčina úmrtí
popraven
bydliště
Prostějov, Liechtensteinská 1 (rodný dům),
Vejšovice na Hané,
Prostějov,
Kostelec na Hané,
Praha-Bubeneč, Kazaňská 452,
Brno, Rudišova 6 (1930–1942)
čestný občan
čestný občan Vejšovic na Hané in memoriam
vzdělání
gymnázium v Prostějově (1910 maturita),
1910–1911 absolventský kurz na Českém ústavu ku vzdělání učitelů v Brně,
1919–1921 obor filozofie-český jazyk na FF UK v Praze (1921 rigorózum),
1925 habilitace v Brně, 1935 mimořádný profesor,
1937 řádný profesor FF KU v Bratislavě,
absolvoval mnoho studijních cest (Rakousko, Německo, Francie, Belgie, Švýcarsko, Polsko, Jugoslávie, USA)
vyznamenání a pocty
Československý válečná kříž 1939 in memoriam (1945),
Řád Tomáše Garrigue Masaryka II. třídy in memoriam (1992)
jiné pocty
člen ČAVU in memoriam 11. 3. 1947,
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v Praze v budově Tyršova domu,
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace v gymnáziu v Prostějově, Kollárova 3,
čestné členství Spolku Kounicových studentských kolejí českých vysokých škol v Brně in memoriam (uděleno 10. 5. 1946)
dílo
Jiří SEDLÁK, Jan Uher - bibliografie. Brno 1971.
zaměstnání
politická orientace
masarykovec, člen protinacistického odboje Obrana národa
odborné a zájmové organizace
předseda pražského Reformního školského sboru,
předseda České obce sokolské,
místopředseda hnutí Nových škol v ČSR,
Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I),
zakladatel Volného pedagogického sdružení,
organizátor Všeslovanského sjezdu pro výzkum dítěte,
člen Českého Červeného kříže,
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně,
člen mnoha redakčních rad
poznámky
Dne 20. 11. 1939 byl pro účast v odbojové organizaci Obrana národa (politická skupina) zatčen, vězněn nejdříve v Mozartově ulici v Brně, poté na Špilberku a v Kounicových kolejích.
Koncem ledna 1940 byl transportován do vězení ve Vratislavi, odkud pocházejí jeho poslední dopisy a práce, odtud roku 1941 převezen do Diez an der Lahn a do Berlína-Alt Moabitu. Souzen 9. června 1942, v den, kdy se v Berlíně konal pohřeb R. Heydricha, odsouzen k trestu smrti. Rozsudek vykonán v Plötzensee v předvečer státního svátku bývalé ČSR. Popraven spolu s Jaroslavem Skryjou, Antonínem Slavíkem a Josefem Jarošem. Duchovní, který jej doprovázel na cestě k popravišti, svědecky potvrdil, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka.
pojmenované ulice
Jana Uhra (Veveří)
prameny, literatura
osoby
Josef Jaroš
společně popraveni
Antonín Lange
přítel
Jaroslav Skryja
společně popraveni
Antonín Slavík
společně popraveni
partneři
Milada Uhrová (Nedělníková)
sňatek: 10. 12. 1921, Praha
ulice
Rudišova
bydliště v letech 1930–1942
osoba na objektech
oběti okupace FF MU
pamětní deska: Arne Nováka 1/01
oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01
uctění památky oběti okupace - J. Uher
Stolperstein: Rudišova 6/01
události
17. 9. 2014
Umístění dalších tzv. Stolpersteine (Kamenů zmizelých) v Brně
jeho jméno je uvedeno na jednom z kamenů
23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
10. 5. 1946
Slavnostní schůze Spolku Kounicových studentských kolejí českých vysokých škol v Brně
jemu uděleno čestné členství
16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I
související odkazy
matriční záznam narození Jana Uhra
pamětní deska obětí okupace v budově Tyršova muzea v Praze - Jan Uher
autor
Čerm
