národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

uměl jezdit na kole, což nebylo tehdy vůbec obvyklé

bydliště

Brno-Tuřany, Sokolnická 17,
Brno-Chrlice, K Lázinkám 10,
Brno-Tuřany, Sokolnická 37

vzdělání

obecná škola v Tuřanech,
vyučen tesařem

vyznamenání a pocty

Italský válečný kříž,
italská medaile „Fattiche di Guerra“,
Československá revoluční medaile

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

SDH v Tuřanech,
ČsOL v Tuřanech (v roce 1931 místopředseda, v letech 1928–1930, 1935–1939, 1947 člen výboru)

hrob

Tuřanský hřbitov, Pratecká

poznámky

Domovská obec: Chrlice, Tuřany, obojí okr. Brno.
V rakousko-uherské armádě vojín 14. zeměbraneckého pěšího pluku, kam narukoval 16. 8. 1915 (necelý měsíc po svatbě). Poté byl přidělen nebo přeložen ke 161. domobraneckému praporu. Zajat: 29. 4. 1916, Passo Folgerido. Ze zajateckého tábora v Padule, kde pracoval jako truhlář, přišel 14. 4. 1918 do Umbrijské provincie. Zde se přihlásil k legiím. Do čs. legie v Itálii zařazen 22. 4. 1918, 31. pěší pluk, vojín. Do území válečného pásma v Itálii odjel 1. 7. 1918 a se svou jednotkou se účasnil bojů proti rakousko-uherské armádě.
Do vlasti se vrátil v prosinci 1918. Poté nasazen do bojů na Slovensko. Od 26. 6. do 3. 8. 1919 pobýval ve vojenské nemocnici v Brně, kde si léčil válečná zranění z bojů o Slovensko proti maďarským bolševikům. Demobilizován 6. 8. 1919 v Brně a stal se záložníkem 8. domobraneckého pluku.
V databázi www.vuapraha.army.cz je uvedena také druhá podoba příjmení: „Bůček“ a některé odlišné údaje - dáváme přednost údajům z publikace Kopeckého. Původně pohřben 26. 2. 1970 v Brně na Ústředním hřbitově.

prameny, literatura

zobrazit

partneři

Marie Bučková (Doležalová)
sňatek: 19. 7. 1915, Brno-Tuřany (kostel Zvěstování Panny Marie)

děti

Božena Bučková

rodiče

František Buček
Rozálie Bučková (Charvátová)

sourozenci

Kateřina Bučková
Barbora Bučková
Jan Buček
František Buček
Rudolf Buček

další sourozenci (2)...

ulice

Sokolnická
rodný dům, tehdy Tuřany čp. 68 (pozdější bydliště, tehdy čp. 434) K Lázinkám
bydliště po návratu z legií (tehdy Chrlice čp. 113)

stavby

Tuřanský hřbitov
Pratecká
místo posledního odpočinku

autor

Menš