národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

Profesor Volek byl velmi oblíbený u svých žáků, kteří k němu přicházeli často řešit i své osobní problémy. Byl také velkým vlastencem. Např. své dceři po celou okupaci vyprávěl podrobně o Praze, kde studoval, a o pražském hradu, ale ukázat jí jej chtěl teprve tehdy, až nad ním nebude vlát vlajka s hákovým křížem. To se mu splnilo až v červnu roku 1947 při pořádání celostátních her středoškolské mládeže v Praze.
Za nacistické okupace si úmyslně způsobil zranění nohy, aby nemusel jít na povinnou akci pro pedagogy v brněnském divadle, o níž svým kolegům vyprávěli učitelé, kteří ji navštívili v rámci propagační akce nacistů „Německo“.

bydliště

Košice, klášter (ubytovna) (od roku 1926),
Košice, Rašínova č. 11 (od roku 1932),
Brno-Královo Pole, Havlišova č. 2 (1938–1939),
Brno, Mášova č. 21 (od roku 1939-1946) a č. 23a (od září roku 1946–1972)

vzdělání

1909–1914 pětitřídní obecná škola v Hustopečích nad Bečvou
1914–1922 gymnázium v Hranicích na Moravě,
1922–1926 Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (obor čeština, dějepis, zeměpis, částečně i latina)

zaměstnání

politická orientace

sociální demokrat

odborné a zájmové organizace

1927-1938 člen zednářské lóže Pavel Josef Šafařík v Košicích

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H36, hrob č. 259

poznámky

za nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa (politická skupina)

prameny, literatura

osoby

František Ptašinský
spolupráce v odboji; rodina Volkova byla přesvědčena, že statečností Ptašinského při výsleších gestapa nedošlo k zatčení R. Volka

partneři

Marie Volková (Hamříková)

děti

Milena Flodrová (Volková)
Eva Staňková (Volková)

ulice

Mášova
bydliště (od 13. 3. 1939 v domě č. 21, od roku 1946 až do smrti v č. 23a)

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
pedagog; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; místo posledního odpočinku

autor

Menš