Josef Hoffmann

Josef Hoffmann

* 15.12.1870 Brtnice – † 7.5.1956 Vídeň (Rakousko)

architekt a designér, pedagog

pseudonym

přezdíván Quadrutl Hoffmann- Čtvereček Hoffmann

rodné jméno

Josef František Maria Hoffmann

zajímavé okolnosti

V jeho rodném domě tzv. Hoffmannově domě v Brtnici bylo vybudováno Muzeum Josefa Hoffmanna.
Je autorem bruselského paláce Stocklet, vrcholného díla vídeňské secese, které koncem června 2009 zapsalo UNESCO na seznam kulturního dědictví.

bydliště

Brtnice č.p. 263,
Brno,
Vídeň

vzdělání

gymnázium v Jihlavě,
Vyšší státní průmyslová škola v Brně - stavební oddělení (od roku 1887),
Akademie výtvarných umění v ateliéru Karla von Hassenauera ve Vídni (od roku 1892),
roční stipendijní cesta do Itálie (1895–1896)

vyznamenání a pocty

laureát Římské ceny Akademie (1894)

dílo

zobrazit

- stavba sanatoria v Purkersdorfu u Vídně (1904)
- palác Stoclet v Bruselu (1905–1911)
- vila Skywa - Primavesi (1913–1915)
- dům Sonji Knips ve Vídni (1924)
- hostinský dům hutí Poldi v Kladně (1903)
- venkovské sídlo pro rodinu Primavesi v Koutech nad Desnou (1913–1914)
- dům pro Sigmunda Berla v Bruntále (1919)
- dům pro Franze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem (1920)
- úprava rodného domu v Brtnici (1907–1911)
- lovecká chata v Hochreithu, náhrobky rodičů v Brtnici (1906–1907)
- Vila Ast na Hohe Warte, návrh rakouského pavilonu na mezinárodní umělecké výstavě v Římě
- kabaret Netopýr ve Vídni (1908–1910)

zaměstnání

vojenská projektová kancelář ve Würzburgu,
architekt, pedagog na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni (od roku 1898),
generální komisař rakouské expozice na Bienále v Benátkách (1934),
odchod do penze (1936)

odborné a zájmové organizace

spoluzakladatel sdružení Wiener Secession (1897),
zakladatel Wiener Werkstaette (1903–1932),
redigoval časopis Ver Sacrum

hrob

Wien, Wiener Zentralfriedhof, Gruppe 14C, Nr. 20

poznámky

Založil umělecko-řemeslné dílny Wiener Werkstaette v roce 1903 společně s malířem K. Moserem a bankéřem F. Waerndoerferem.
Kromě ateliéru na zpracování kovů měl také dílny na zpracovávání kůže, výrobnu nábytku a knihvazačskou dílnu, a později i dílny na zpracování textilu a keramický ateliér. Výrobky pak často uplatňoval ve svých architektonických realizacích.

Zasáhl téměř do všech oborů uměleckého řemesla: navrhoval sklo, porcelán, kovy, šperky, nábytek, vzoroval kolekce textilií. Vedle jednoduchých, geometrických řešení dokázal mistrovsky vytvářet i ornamentální, často až fantazijní návrhy.