ulice

Moravské náměstí

místo

kostel sv. Tomáše

charakteristika

Vznik kostela je spojen s moravskými markrabaty z rodu Lucemburků. Jan Jindřich, bratr Karla IV., se ujal vlády na Moravě v roce 1349 a jedním z jeho prvních počinů, jenž měl být symbolem trvalého spojení mladší linie Lucemburského rodu s jejich sídelním městem a celou Moravou, bylo založení kláštera augustiniánů eremitů zasvěceného Zvěstování Panny Marie a svatému Tomáši apoštolu v Brně. Zakládací listinou z roku 1350 jej markrabě umístil na předměstí poblíž farního kostela sv. Jakuba.
Dle dostupných pramenů se jednalo o druhé založení augustiniánského kláštera v Brně, neboť první, pravděpodobně vzniklý v první polovině 14. století v roce 1346 vyhořel.
Kostel měl sloužit jako pohřebiště moravských markrabat. Jeho dokončené kněžiště 13. 3. 1356 posvětil olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Chrám byl zasvěcen Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáši, apoštolu.
Slavnosti posvěcení kněžiště se účastnil i císař Karel IV. a věnoval klášteru deskový obraz madony. Jedná se o italobyzantskou ikonu ze 13. století. Markrabě dal pro obraz zbudovat kapli podél severní strany kněžiště. Svatotomská Madona, zvaná též Gemma Moraviae, Perla Moravy, či Palladium Brna, se stala předmětem úcty, a proto v srpnu 1373 uděluje olomoucký biskup Jan ze Středy odpustky s ní spojené.

účastníci

olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi,
císař Karel IV.

prameny, literatura

události

18. 8. 1659
Rozšíření augustiniánského kláštera 18. 7. 1356
Založení kláštera augustiniánů poustevníků

osoby

Jan Jindřich
markrabě moravský Karel IV.
účastnil se slavnosti posvěcení

stavby

Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů
Moravské náměstí

městská část

Brno-střed

autor

Ma