ulice

Špilberk

místo

hrad Špilberk

charakteristika

Ve špilberské trestnici byla provedena proslulá amputace levé nohy italského karbonáře Pietra Maroncelliho. Amputace je považována za jeden z prvních odborně provedených zákroků tohoto typu.

účastníci

Pietro Maroncelli, italský karbonář a špilberský vězeň,
Franz Claviger, ranhojič všeobecné nemocnice v Brně,
Johann Claviger, jeho pomocník,
Ignaz Schlosser, provizorní špilberský lékař,
Joseph Steiner von Pfungen, protomedik moravsko-slezského gubernia

zajímavosti

Maroncelli trpěl bolestmi levého kolena delší dobu, v zimě 1828 upadl a dostavily se prudké bolesti. V květnu jej museli dokonce nosit na povolené vycházky. Jediným východiskem se stala amputace. Po vyléčení dostal berle k usnadnění chůze.
Na podzim 1828 lékařem doporučenou „umělou dolní končetinu“ obdržel až v srpnu 1830 po propuštění ze Špilberku a převozu pod dozorem zpět do Itálie.

poznámka

Operaci popsal Silvio Pellico ve své knize „Mé žaláře“, která poprvé vyšla v roce 1832. Pellico se o svého přítele v době nemoci i rekonvalescence pečlivě staral, jak zaznamenala ve svých hlášeních i správa věznice.
Pellicova historie o růži je zřejmě romantické vylíčení události, historická skutečnost byla střízlivá - v cele nic takového nesmělo být. Většina ilustrátorů Pellicovy knihy však vždy „růži pro ranhojiče“ zobrazila.

prameny, literatura

osoby

Pietro Maroncelli
Silvio Pellico
spoluvězeň, který amputaci popsal ve své knize Mé žaláře Ignaz Schlosser
byl přítomen amputaci jako tehdejší špilberský lékař určený pro italské karbonáře Joseph Steiner von Pfungen
Steiner von Pfungen jako protomedik moravsko–slezského gubernia rozhodoval o všech opatřeních k operaci, osobně byl amputaci přítomen

stavby

Hrad a pevnost Špilberk
Špilberk 1/210

městská část

Brno-střed

autor

Menš