11 / 1937 Otevření zookoutku propagujícího myšlenku vzniku rozlehlejší zoologické zahrady

Otevření zookoutku propagujícího myšlenku vzniku rozlehlejší zoologické zahrady

11 / 1937

ulice

Kounicova

katastr

Veveří

místo

dnešní Tyršův sad - pás u zdi Antonínské ulice

charakteristika

Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně, který založila skupina nadšenců, byl oficiálně otevřen v Tyršově sadu v Kounicově ulici.
Zvířata se do koutku dostala jako dar od občanů či firem (např. ředitel městských plynáren pan Bukovanský věnoval samečka kočkodana zeleného i s klecí - opičák Fricek se zanedlouho stal místní atrakcí; orla královského zase přivezl hostěrádecký strojník Novák až z Turecka).
Klece stály podél zdi oddělující Tyršův sad od tehdejší botanické zahrady. Jejich počet postupně vzrostl na patnáct, následně přibylo i terárium pro užovky. Provoz hradilo dobrovolné vstupné a dary firem či občanů, město ale nepřispívalo.

zajímavosti

První kolekci tvořili straka, albinotická forma kavky obecné, příslušníci pěti druhů cizokrajných bažantů a párek srnčí a daňčí zvěře.
Počet exponátů se postupně vyšplhal ke dvěma stům. Přibyli například pávi, mývali, nutrie, jezevec, kočkodan Fricek dostal partnerku Kadličku a v roce 1940 přicestovala i lvice Mína z pražské ZOO.

poznámka

Již při budování zookoutku začal protestovat místní Spolek na ochranu zvířat, chovanci zookoutku byly údajně týráni hladem. I přesto se Tyršův sad stal oblíbeným místem vycházek Brňanů, v neděli přicházelo až tisíc lidí.
V lednu 1941 představitelé Spolku pro zřízení ZOO obdrželi rozhodnutí protektorátní správy města o tom, že do 24 hodin musejí sad vyklidit a zookoutek zlikvidovat. V krutých mrazech zvířata nastoupila namáhavou cestu do různých ZOO, polovina z nich transport nepřežila. V roce 1945 Spolek obnovil svou činnost, která po osmi letech vyvrcholila otevřením Zoologické zahrady na Mniší hoře.
(Podklady pro tento záznam připravili pracovníci ZOO Brno, děkujeme.)