21. 12. 1943 Otevření tzv. baru gestapa

Otevření tzv. baru gestapa

21. 12. 1943

ulice

Veveří

číslo orientační

katastr

Brno-město

místo

dnešní zaměstnanecká menza na Právnické fakultě Masarykovy univerzity

charakteristika

U příležitosti oslavy slunovratu byl v kantýně řídící úřadovny gestapa pro celou Moravu, sídlící od roku 1940 v budově uzavřené Právnické fakulty Masarykovy univerzity, v prosinci roku 1943 otevřen tzv. bar gestapa. Podle obersturmführera L. Fahnensticha zde měly být znázorněny výjevy ze starogermánské mytologie v podobě tzv. Reje čarodějnic.
Realizace tohoto záměru byla přikázána českým umělcům, vězněným tehdy v koncentračním táboře ve Svatobořicích (Otakar Španiel, Ladislav Kozák, Zdeněk Louda) a v brněnských věznicích (František Knajfl, Julius Pelikán, Karel Minář).
Výsledné dílo, jež umělci pojali jako konfrontaci germánské a antické civilizace a v němž věrně vypodobnili a zkarikovali tehdejší nejvyšší brněnské představitele gestapa, bylo po osvobození považováno vedle Kounicových kolejí a Špilberku za jednu z nejvýznamnějších památek na dobu okupace.
Pro část veřejnosti však bar gestapa představoval doklad o znásilnění české kultury za okupace. A protože i fyzický stav výzdoby se stále zhoršoval a nebyl ani zájem, ani prostředky na její opravu, byly fresky v padesátých letech zalíčeny.

zajímavosti

Součástí výzdoby baru gestapa byla rovněž socha Vesny od akademického sochaře Julia Pelikána, jež se dodnes dochovala v lapidáriu Muzea města Brna na Špilberku.
V Archivu Masarykovy univerzity v Brně existuje kompletní fotodokumentace baru gestapa (C fot II 63).

poznámka

V únoru 1946 si fresky v bývalém gestapáckém baru na Právnické fakultě přijel prohlédnout vedoucí britské zvláštní vyšetřovací komise W/Cdr Wilfred Bowes, který pátral po okolnostech smrti padesáti spojeneckých leteckých důstojníků z legendárního „Velkého útěku“ ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu (dnes Zaháň v Polsku) v březnu 1944, kteří byli po svém dopadení na přímý Hitlerův rozkaz zavražděni.
Při návštěvě Brna vyšetřovatel Bowes získal z fresky na Právnické fakultě podobizny některých brněnských gestapáků.
V jednom z vyobrazených „čertů“ byl později identifikován kriminální tajemník brněnského gestapa Adolf Knüppelberg, který spolu se zlínským gestapákem Zachariasem zastřelil 29. března 1944 v Ostravě-Hrabůvce dva ze saganských uprchlíků S/Ldr Thomase G. Kirby-Greena a F/o Gordona A. Kiddera.