Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati Brno - Tišnov
2. 7. 1885
ulice
Bahnring + Skenegasse (Nádražní + Skeneova, též Skenova)
(dnes Nádražní)
místo
brněnská nádraží (Hlavní, Zábrdovice, Husovice, Královo Pole, Řečkovice, Jehnice)
charakteristika
Železniční trať z Brna do Tišnova měla oproti ostatním tratím vycházejícím z Brna punc lokální dráhy.
zajímavosti
Po roce 1870 nastal v budování železnic na Brněnsku klid, který byl přerušen až stavbou železniční tratě z Brna do Tišnova. Stavbu a provoz na této železniční trati zajišťovala železniční společnost StEG.
Při stavbě této železnice se vycházelo ze zákona č. 56/1880 říšského zákoníku ze dne 26. 5. 1880, tedy zákona o místních dráhách.
Tento zákon připouštěl úlevy při stavbě a provozu, osvobozoval od poplatků a na 30 let zprošťoval od daní. Trať z Brna do Tišnova měla tedy statut lokální (sekundární) dráhy a bylo to znát i na vedení železniční trati - nebudovaly se větší zářezy či náspy, trať dosahovala značných stoupání a spádů, poloměry oblouků mohly být poměrně malé, ale tím vším trpěla i rychlost vlaků. Na pomalost „tišnovky“ se objevila spousta narážek a vtipů.
poznámka
Projekt železniční trati Brno - Tišnov vznikl v roce 1882 pod vedením stavebního ředitele železniční společnosti StEG Augusta de Serrese.
Stavební práce se rozběhly v roce 1884 po udělení koncese ke stavbě trati ze dne 15. 1. 1884 pod číslem 21 říšského zákoníku. Již 13. 12. 1884 byl v km 1,1 až 3,2 (tzn. zhruba v oblasti Zábrdovic a Husovic) povolen provizorní provoz parních lokomotiv v rámci stavby. Stavební délka železniční trati činila 28,4 km a náklady na stavbu se vyšplhaly na 1 570 000 zlatých.
Na železniční trati Brno - Tišnov byl zahájen pravidelný provoz 2. 7. 1885, o tři dny později - v neděli 5. 7. 1885 - si trať projel velmi pravděpodobně Karel Salvátor Rakousko-Toskánský se svou manželkou Marií Immaculatou; není zcela vyloučeno že se mohlo jednat o jeho syna Leopolda Toskánského. V literatuře je chybně uváděn arcivévoda Ludvík Salvátor.
Zpočátku jezdily mezi Brnem a Tišnovem 4 páry vlaků, cesta trvala hodinu a půl, avšak údajně se jízdní doby oproti plánovanému jízdnímu řádu protahovaly. První „jízdní řád“ uveřejnily noviny Moravská orlice 3. 7. 1885.
Zprovozněním svitavské pobřežní dráhy 10. 1. 1890 došlo k převedení nákladní dopravy z "horního" (dnes Hlavního) nádraží na Dolní (dříve "rosické") nádraží.
prameny, literatura
události
24. 5. 2025
Oslava 140. výročí staré Tišnovky
28. 5. 2022
60. výročí ukončení provozu trati stará Tišnovka
27. 5. 1962
Zahájení veškeré pravidelné dopravy na nové železniční trati Brno - Tišnov
21. 12. 1953
Zahájení části pravidelné dopravy na nové železniční trati Brno - Tišnov
10. 1. 1890
Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati mezi Dolním nádražím a Radlasem (svitavská pobřežní dráha)
další události (3)...
stavby
Hlavní nádraží
Nádražní 1/418
park Tišnovka
Rotalova
Železniční most na ulici Vranovská – součást železniční dráhy Tišnov - Brno
Vranovská
objekty
Železniční most přes Vranovskou ulici
pamětní deska: Vranovská 35-39/01
autor
tsch