ulice

Poštovská

číslo orientační

6

místo

Palác Alfa od 14.00 hodin

nej...

Brno
první brněnská pamětní deska projektu „Poslední adresa“

charakteristika

Slavnostní odhalení pamětní desky Josefa Robotky se konalo v brněnské Alfa pasáži, kde žil v době svého zatčení v roce 1949. Je to první brněnská pamětní deska z projektu „Poslední adresa“, odhalení v Brně inicioval Sokol Brno I.

účastníci

Michael Robotka, zastupoval rodinu (prasynovec J. Robotky),
Zdeněk Hazdra, ředitel ústavu pro studium totalitních režimů,
Cyril Michalica, Robotkův spoluvězeň z vězení na Cejlu,
Michal Doležel, místopředseda Sokola Brno I

poznámka

Projekt „Poslední adresa“ připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení do místa svého bydliště už nikdy nevrátil.
Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“.
Autorem výtvarného návrhu je architekt a výtvarník Alexandr Brodskij, projekt je inspirován myšlenkou tzv. Kamenů zmizelých, které připomínají oběti holocaustu. V Rusku existuje projekt „Poslední adresa“ od roku 2014, do ČR jej uvedl ruský publicista Sergej Parchomenko. U nás rozšíření inicioval Štěpán Černoušek ze sdružení Gulag.cz. Postupně proniká do dalších zemí, dnes již má projekt charakter mezinárodní.

prameny, literatura

osoby

Josef Robotka
jemu odhalena pamětní deska

stavby

Palác Alfa
Jánská, Poštovská 8/10 (čp. 455)

objekty

J. Robotka
pamětní deska: Poštovská 6/01

městská část

Brno-střed

autor

Menš