2005-2006: Náměstí Svobody - rekonstrukce - Profil archeologického výzkumu

2005-2006: Náměstí Svobody - rekonstrukce

Náměstí Svobody - rekonstrukce

archeologické lokality

náměstí Svobody

typ výzkumu

záchranný výzkum

číslo parcely

537

katastr

Brno-město

rok / datum výzkumu

2005-2006

instituce

Archaia Brno o.p.s.

nálezová zpráva

40/06, 2007, Nálezová zpráva o provedení záchranného archeologického výzkumu při stavbě, Archaia Brno o.p.s.

popis

Archeologický výzkum byl vyvolán stavbou "Komplexní regenerace historického jádra - ostatní komunikace" a probíhal od listopadu 2005 do srpna 2006. Již v pořadí několikátý, avšak svým rozsahem největší výzkum tohoto prostoru doplnil dřívější poznatky, ale zároveň přinesl zcela nové informace o vývoji jednoho z nejstarších a nejdůležitějších prostranství Brna.
Společně s poznatky starších výzkumů můžeme říci, že morfologie náměstí v době založení města vypadala poněkud odlišně. Kromě většího převýšení mezi jižní a severní částí náměstí byla v posledně jmenovaném prostoru zjištěna mohutná terénní deprese, která byla již od 13. století postupně zavážena odpadem.
Celý prostor náměstí byl již od 13. století záměrně upravován. Nepodařilo se sice prokázat souvislé dláždění povrchu náměstí, o kterém se zmiňují písemné prameny již ve 14. století, avšak byly zjištěny jeho četné úpravy z období 13. – 15. století. Nejčastěji byly dokumentovány štětové vrstvy, mnohdy proložené odpadními vrstvičkami. Lze předpokládat, že takto byla upravována především více exponovaná místa náměstí jako komunikace, přístupy k domům či okolí trhových krámků.
Problém odvodu odpadní a dešťové vody ve středověkém Brně byl pravděpodobně alespoň částečně řešen budováním vydřevěných, později i zděných stok. Ty se podařilo zachytit v severní části náměstí, a to již pro období 2. poloviny 13. století. Výzkumem byla dokumentována i rozsáhlá kanalizační síť z 19. století.
Velmi zajímavým objevem byly úseky vodovní sítě, které byly dosud zcela neznámé. V prvním případě se jednalo o vodovod z dřevěného potrubí, druhý vodovod sestával z keramických trubek. Třetí vodovod známe již z písemných pramenů 16. století. Jednalo se o cihelnou štolu, která přiváděla vodu z Králova Pole do kašny na náměstí Svobody. Také zmiňovanou kašnu se podařilo výzkumem částečně odkrýt. Jednalo se o kašnu postavenou v roce 1591 Jiřím Gialdim. Ta byla v letech 1693–1699 nahrazena kašnou Merkurovou. Nález jam na hašení vápna v těsné blízkosti kašen bychom mohli snad spojovat s jejich výstavbou.
V místech, kde stávající fronta domů ustoupila z původní uliční linie byly zjištěny pozůstatky dřevohliněné a zděné zástavby. Nečetné doklady dřevěných staveb či konstrukcí v prostoru náměstí snad můžeme spojovat s provozem tržiště ve 13. století.
Výzkumem byly opětovně odhaleny i základy kostela sv. Mikuláše včetně budovy městské váhy, která byla přistavěna k severní straně kostela. Téměř v celém půdoryse byla odhalena i městská strážnice stávající v prostoru jižně kostela sv. Mikuláše od konce 17. století.
Předmětný výzkum přinesl mnohé zajímavé a důležité informace nejen o úplných počátcích města, ale mnohdy zcela zásadním způsobem doplnil či poopravil poznání dalších vědních disciplín jako historie či dějin umění. Podařilo se např. vyvrátit v historickém bádání tradovanou existenci městského potoka, který měl protékat severní částí náměstí.
Ačkoli by se mohlo zdát, že prostor dnešního náměstí Svobody je již z pohledu archeologie zcela vyčerpán, je tomu právě naopak. Daný prostor stále ukrývá velké množství archeologického terénu, neboť velká část terénních prací zasahovala jen několik málo desítek centimetrů pod dnešní povrch.