Černovická terasa - CTP B 1.1
archeologické lokality
typ výzkumu
záchranný výzkum
číslo parcely
3521/0, 3557/0, 3558/0
trať
Švédské valy
katastr
Tuřany
rok / datum výzkumu
2006-2007
instituce
ÚAPP Brno
terénní situace
Terasa je pokryta kvartérními sprašemi, na kterých je vyvinuta slabá vrstva černozemě a hnědozemě. Archeologické objekty zasahovaly pouze do úrovně kvartérní spraše, výjimečně jejich spodní části zasahovaly přes štěrkovou terasu až do úrovně skalního podloží, tvořeného zvětralými vápenci.
nálezová zpráva
164/08, 2008, Brno 2006. "Černovická terasa" CTP B 1.1, archiv ÚAPP Brno
popis
ZAV byl prováděn v rámci výstavby nové víceúčelové haly. Plocha výzkumu navázala na situace zjištěné v letech 2005-2006 (CTP B 2.1 a B 1.2). Prozkoumána větší část sídliště ze starší doby bronzové.
Většinu pravěkých objektů tvořily typické okrouhlé zásobní jámy vakovitého profilu a kůlové jámy nadzemních staveb; prozkoumán byl též menší hliník a soujámí, které naznačuje možnost lokální těžby rohovců typu Stránská skála v době bronzové. Důležitým nálezem je kompletní pohřebiště únětické kultury s 34 hroby, které nejspíše přímo souviselo s prozkoumanou osadou. Společně s dalšími kosterními nálezy z let 2005 a 2006 se jedná o jedinečný celek, doplňující poznatky o zdejší komunitě obyvatel osady klasického až pozdního období únětické kultury. Na pohřebišti byly lokalizovány také pohřby v sídlištních jamách a jeden objekt s krátkou podzemní chodbou, stejnou, jaká byla zjištěna v blízkosti hrobů na kontaktu s plochou B 1.2, která byla prozkoumána v r. 2006.
Dalším důležitým zjištěním je přítomnost polohy jurských rohovců typu Stránská skála, které se podařilo stratifikovat na dně rozsáhlejšího lomu na vápenec. Pod vrstvami s doklady zpracování štěrku, někdy po roce 1860 (nález mince), byly lokalizovány ve dně lomu pozůstatky oválných jam s pravěkou keramikou. Z detailnějšího průzkumu vyplynulo, že se jedná o původní pravěké situace před novověkou těžbou, které sledovaly zvětralé polohy vápenců s hlízami šedých a hnědých rohovců.
Některé nalezené kusy nesly na povrchu náznaky otloukání a těžby čepelí, vlastní výrobní odpad byl ale zaznamenán v zanedbatelném množství. Nejspíše až do 15. století lze datovat pozůstatky mělkých překřížených a rovnoběžných žlabů, zjištěných na okraji zkoumaného areálu. Může se jednat o doklad zemědělské činnosti (orby, vinohradnictví), není ale vyloučeno, že se mohlo jednat o pozůstatky konstrukcí dřevěných staveb (tribun, skladišť), které sloužily pro dnes nezjistitelné účely (vojenský tábor?). Z výplně žlábků pochází mizivé množství nálezů, převážně drobné zlomky pravěké, pozdně středověké a novověké keramiky. Z největších žlabů byla vyzvednuta pozdně středověká keramika z průběhu 14.–15. století (zlomky zásobnice a fragment brněnského poháru).
kultury
kultura únětická (2 200 - 1 700/1 600 př. Kr.)
středověk (550 – 1500)
novověk (1 500 - současnost)
materiál / uložení
ÚAPP Brno Inv. č.: 234/06-4200 až 234/06-8137
městská část
prameny, literatura
archeologické výzkumy
autor
Gei