DOLNÍ HERŠPICE

Ves (původně česká) patřila od neznámé doby komárovských benediktinům

od 2. pol. 13. století - benediktini přenechávají zdejší půdu emfyteutickým právem brněnským měšťanům

1527 - poslední probošt Štěpán Etwan odevzdává Dolní Heršpice spolu s ostatním majetkem kapitule sv. Petra v Brně (v jejím držení zůstaly až do r. 1848)

poč. 17. století - vesnici tvoří 19 usedlostí

1645 - ves využita k ležení Švédů, poté jimi vypálena

1693 - přeměna půdy a nové rozdělení polí, luk a zahrad

1674, 1685, 1742, 1809 - ves opakovaně zatížena ubytováním vojska

18. století - vznik krátké ulicové zástavby podél cesty do Moravan

1749 - doložena obecní pečeť se znamením rádla s květy okolo

1781 - počátek zakupování usedlostí

do r. 1825 - ves přiškolena ke Komárovu

1825 - postavena vlastní německá škola

1919 - připojení obce k Brnu

Počet obyvatel v roce 1771 – 205

Počet obyvatel v roce 1991 - 1 305


HORNÍ HERŠPICE

od 13. století - ves se postupně dostává do držení brněnských měšťanů

od Bílé hory do r. 1848 - Horní Heršpice pod správou kapituly sv. Petra v Brně

1645 - v Horních Heršpicích se nachází část švédského ležení (při jejich odchodu ves zcela zničena)

od r. 1657 - dochází k výraznému poněmčování obce (zůstali v ní jen 3 čeští sousedé)

konec 17. století - dochází ke vzpourám (1696-1698 odepřeli vrchnosti úrok i poslušnost i oba svobodní dvořáci - následně byli z rozhodnutí královského tribunálu zbaveni majetku)

18. století - dochována obecní pečeť se znamením klíče, rádla a kosíře

od r. 1781 - poddaní se zakupují na svých usedlostech

1811 - postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie s vížkou a oltářem

před r. 1819 - počátek neoficiálního vyučování ve vsi

poč. 19. století - otevřena místní cihelna

1. pol. 18. století - rozšiřování vsi

1839 - výstavba břeclavské železnice vedené při novém západním konci vsi

1848 - rozšíření obce - zejména přílivem nezemědělského obyvatelstva

1854-1856 - Heršpické nádraží se stává křižovatkou s tratí Střelice - Rosické nádraží (postupně se vyvíjí v důležité seřaďovací nádraží)

1867-1870 - severní část katastru protíná i trať do Přerova

1878 - postavena nová silnice Modřice - Horní Heršpice - Komárov

1887 - postavena místní papírna (v ní se nachází několik dalších menších průmyslových provozů)

poslední čtvrtina 19. století - nedaleko staré vsi založena místní část Nové Heršpice

1890 - postavena německá škola

kol. r. 1900 - rozvoj nové výstavby

1902 - doložen pivovar se sladovnou

1911 - doložena továrna na sladovou na žitnou kávu Orion, továrna na cukrovinky Orienta, výroba éterických olejů a cementového zboží

1911-1912 - vystavěn kostel sv. Klementa Maria Hofbauera (novobarokně secesní stavba s věží, podle projektu Ferdinanda Hracha)

1919 - Horní Heršpice se stávají součástí Brna, v té době je také vybudována česká škola

70. a 80. léta 20. století - Horní Heršpice se mění v průmyslovou periferii

Počet obyvatel v roce 1771 – 289

Počet obyvatel v roce 1991 - 1877


KOMÁROV

Ves se původně jmenovala Luh a náležela moravskému markraběti - jméno Komárov se objevuje s postupným poněmčováním r. 1318

12. století - třebičští benediktini zde zřizují proboštství a ves se stává střediskem statku zahrnujícího jen několik okolních vsí

konec 12. století - postaven nevelký, pozdně románský tribunový kostel sv. Jiljí s obdélnou lodí a presbytářem neznámého tvaru

1428 - proboštství poškozeno (jeho obnovu zmařily česko-uherské války v letech 1468-1478)

1527 (15.4.) - vše co proboštství zůstalo probošt Štěpán Etwan odevzdává brněnské kapitule u sv. Petra (tím komárovské proboštství zaniká)

1643 a 1645 - v době švédského obléhání ves z větší části vylidněna, vypálen byl i kapitulní dvůr a mlýn

1646 - obnoven provoz Švédy zničeného mlýna (poté byl pronajat)

1730 - kapitula povoluje svému mlynáři postavit v Komárově druhý mlýn

1746 a 1755 - obnoveny dva zdejší mosty, na nichž bylo vybíráno mýto (mosty byly poškozeny při vpádu pruských a saských vojsk na Moravu)

1750 - zřízena místní německá farní škola (veřejnou se stává r. 1783)

17. století - doložena obecní pečeť, tvořená klíčem, radlicí, kosíře, hroznem, růžicí a třemi hvězdami

1784 - znovuosamostatnění komárovské fary

1785 - robotní povinnosti poddaných převedeny na roční plat a závazek čistit řeku Svratku a udržovat mosty přes řeku

1797 - kapitule se daří přimět poddané k zakoupení se na svých gruntech

1851 - vznik továrny na sukna (zaniká ještě v 19. století)

1911 - zahájen provoz v továrně na stearinové svíce a mýdlo, v tu dobu je také zřízena česká menšinová škola (státní školou se stává r. 1919)

období 1. sv. války - vybudována nová silnice Černovice - Komárov - Horní Heršpice

1919 - Komárov se stává součástí Brna

20. léta 20. století - počátek nové výstavby

1946-1948 - při Hněvkovského ulici jižně od železničního mostu pokusnými metodami budovány štítové rodinné domky (v 90. letech 20. století zbořeny)

70. léta 20. století - plošná demolice starého Komárova a Malé Mariacely, související s rozšířením Svatopetrské a Hněvkovského ulice

80. léta 20. století - na uvolněné ploše probíhá výstavba panelového sídliště

Počet obyvatel v roce 1771 – 231

Počet obyvatel v roce 1991 - 4 918


PŘÍZŘENICE

13. století - společně s Cejlem tvoří samostatný statek a prebendu probošta svatopetrské kapituly a jsou spravovány společně s kapitulním statkem

1645 - v době švédského obléhání vesnice vypálena (včetně kapitulního mlýna), vyloupena a poddaní se rozutekli

1666 - obnovenou vesnici ničí požár (poničeno je 6 usedlostí)

1701 - postavena kaple Panny Marie (na přelomu 19. a 20. století na jejím místě postaven drobný pseudogotický kostel sv. Marka)

po r. 1707 - zřízení místní hospody

1. pol. 18. století - rozšíření obce (západně od staré vsi vznikají dvě řady štítově orientovaných domků), dochází také k nové výměře místních pozemků

1777 - po zřízení brněnského biskupství se bývalé proboštské vsi Přízřenice a Cejl stávají samostatným statkem a jsou dány pod svrchovanost biskupa, aby dále podléhaly kapitulní jurisdikci

1843 - úplné osamostatnění kapitulního panství

pol. 18. století - doložena obecní pečeť ve znamení hroznu, kosíře a radlice

do r. 1854 - ves přifařena a přiškolena do Modřic

1854 - postavena místní německá škola

1919 - Přízřenice připojeny k Brnu jako čistě zemědělská ves, v níž v té době funguje jen mlýn a výroba kysaného zelí

1922 - otevřena česká menšinová škola

po 2. světové válce zdejší Němci násilně vysídleni

1945 (19. 8.) - dosídlené Přízřenice se stávají vůbec první nově osídlenou obcí v Československu

Počet obyvatel v roce 1771 – 326

Počet obyvatel v roce 1991 - 469


TRNITÁ

1375 - Trnitou společně s Dornychem daroval markrabě Jan Jindřich nově založenému kartuziánskému klášteru v Králově Poli

1528 - majetek benediktinského proboštství v Trnité a Dornychu předán brněnské kapitule

1645 - prostor Trnité vypálen (v rámci příprav na druhé švédské obléhání města obnoven)

1806 - vybudována silnice z Brna přes Trnitou do Petrohradské ulice a do Komárova

1832 - na severním konci západní strany Petrovské ulice otevřen Zemský ústav hluchoněmých

1850 - Trnitá připojena k Brnu

1854-1856 - na jižním konci Petrovské ulice vybudováno Rosické (též dolní) nádraží

1864 - založena zprvu malá strojírna Bedřicha Wanniecka (Vaňkovka) na výrobu difuzérů, cukrovarnického zařízení a dalších strojírenských produktů)

období 1. světové války - západně od Zvonařky postavena budova školy

1900-1902 - Vaňkovka se stává součástí První brněnské strojírenské společnosti

80. léta 20. století - po Zvonařce protažen městský dopravní okruh a naproti Vaňkovce vzniká Ústřední autobusové nádraží s odstavnými plochami. V tu dobu sílí záměr výstavby tzv. Jižního centra.

Počet obyvatel v roce 1771 – 444

Počet obyvatel v roce 1991 - 3 783