Seznam pamětních desek



pamětní deska
A. Procházka

Antonína Procházky 24/01

busta
J. Sumec

Antonínská 1/01

sochařská realizace
J. Palach

Antonínská 1/03

busta
J. Sumec

Antonínská 1/04

pamětní deska
A. Rezek

Antonínská 1/05

sochařská realizace
Rozlet

Arménská 21/01

plastika
sv. Cyril a Metoděj

Arménská 21/02

plastika
J. A. Komenský

Arménská 21/03

plastika
J. Palach

Arne Nováka 1/02

sochařská realizace
Kmen

Arne Nováka 1/03

sochařská realizace
Poezie

Bakalovo nábřeží 8/01

pamětní deska
B. Hrabal

Balbínova 47/01

pomník
B. Hrabal

Balbínova 53/01


Brněnské pamětní desky

Snaha lidstva uchovat vzpomínku na osobnost nebo událost vymykající se průměru všedních dní, je velmi stará a od počátku měla mnoho podob. Od nejrůznějších "pamětních kamenů" v krajině, jejichž smysl někdy stále ještě zůstává obestřen tajemstvím, přes triumfální oblouky a stavby starověku, náhrobníky, rozcestníky a boží muka středověku, až k novodobým pomníkům a pamětním deskám, se odvíjí ono vytváření jakýchsi uzlíků na paměti lidstva. Někdy jsou to připomínky naivně prosté, jindy vynikají vysokou uměleckou hodnotou, ale vždy chtějí zachránit určitou osobnost či událost před hlubinami zapomínání. I na území Brna takové drobné historické památky vznikaly, vznikají a doufejme, že i v budoucnu vznikat budou, a že se budou těšit stále více nejen zájmu, ale i úctě veřejnosti, jíž připomínají její tolik potřebné zakořenění v čase a místě. Snad stojí za připomenutí, že zatím nejstarší známá památka tohoto druhu (nepočítáme-li hřbitovní a kostelní náhrobky) nese datum 1492 a zvěstuje nám, že most přes řeku Svratku na Starém Brně, zvaný též Kamenný most, v onom roce podstatně upravil a přestavěl jistý [Hans Tracht], který také tento pamětní kámen do mostu zasadil. Kámen byl z mostu vyňat při úpravě v roce 1935 a je dnes uložen ve sbírkách Muzea města Brna, stejně jako podobný pamětní sloup z roku 1494, který stával původně před Brněnskou bránou a připomínal, že se v témž roce na přestavbě brány velkou měrou podílel brněnský měšťan [Walerian Plannr]. Podobně jako u pojmenování brněnských ulic i pamětní desky odrážejí hodnotová měřítka doby svého vzniku. Proto při velkých dějinných zvratech dochází mnohdy k radikálním změnám ve smyslu nových dobových požadavků a představ. Náš soupis se snaží zaznamenat i desky v minulosti odstraněné, o nichž máme často jen kusé informace, ale které nastavují zrcadlo (někdy málo lichotivé) našim předkům i nám současníkům. Základní kartotéka pamětních desek vzniká již řadu let v Muzeu města Brna na Špilberku. K ní pracovníci muzea shromažďují, třídí, doplňují a ukládají veškerou dostupnou dokumentaci a jsou veřejnosti vděční za každé upozornění na případné další souvislosti. Muzeum města Brna je také ochotno poskytnout rady a informace v případě přemístění památky nebo snahy o její odstranění. Soupis je možno stále upřesňovat zjištěnými fakty a objevy, stejně jako doplňovat nově instalovanými pamětními deskami. Je ostatně i naším záměrem vzbudit zájem Brňanů o onen zvláštní kousek brněnské historie a podnítit jejich vlastní všímavost, průzkum a výzkum, na jejichž základě si každý sám může předkládané údaje doplňovat a rozšiřovat. Pamětní desky uvádíme abecedně podle ulice a orientačního čísla domu, řadíme vzestupně. [Číslo za lomítkem] znamená, že v domě se nachází jedna nebo více pamětních desek (např. Antonínská 1/1 a Antonínská 1/2). [Nula na místě orientačního čísla] značí náměstí, park, zahradu atd. Znakem [X mezi názvy ulic] je označena křižovatku. Při [citování textu] pamětní desky označujeme konec řádku // . U některých desek rozčlenili tvůrcové text různými výtvarnými prvky. Aby čtenář textu porozuměl, v takových případech jsme nedodrželi přesně řádkování. V textu ponecháváme dobový pravopis (např. theoretik) i věcné chyby (upozorňujeme na ně v poznámce). Azbuku přepisujeme latinkou (uvedeno v závorce "psáno azbukou"), hebrejštinu nepřepisujeme (uvedeno v závorce "psáno hebrejsky").