Židenický hřbitov

historický název

(Nový) Židenický hřbitov


ulice

Balbínova 55


území

Brno-Židenice


majitelé

město Brno (Správa hřbitovů města Brna)


zajímavosti

Židenický hřbitov (zv. někdy také Nový hřbitov) byl založen - po uzavření staršího hřbitova z roku 1854 v místech dnešního Tyršova sadu a přepůleného Gajdošovou ulicí - na svažitém terénu nad Údolíčkem v roce 1886 a záhy se z něho stal druhý největší brněnský hřbitov. Jeho rozloha přesahuje 8 ha a počet pohřbených 27.000.
Má tři Čestné hroby města Brna nedaleko vchodu ve skupině 2, a to hrob č. 1a Nikolaje Muzyčuka, hrob č. 1b obětí 2. světové války a hrob č. 1c Jana Gajdoše.
Nedaleko vchodu je také pomník 37 obětí prvního leteckého náletu na Brno dne 25. 8. 1944, jenž směřoval na líšeňskou továrnu leteckých motorů, ale zasáhl částečně omylem také obytnou čtvrť rodinných domů v Brně-Židenicích. Tento pomník je zajímavý tím, že jeho výtvarnou část vytvořil sochař Carl Wollek v roce1909 pro zcela jiný hrob na Ústředním hřbitově v Brně, odkud sem byl poté pomník přenesen a upraven.

V roce 1984 byla v dolní části hřbitova (Meluzínova ulice) postavena druhá brněnská obřadní síň podle projektu arch. Ivana Rullera, jež je však už od 1. 1. 2007 uzavřena pro svůj havarijní stav.
Hřbitov musel být na konci 80. let 20. století rozšířen i mimo původní areál až za ulici Údolíček, kde tvoří jeho část samostatnou urnovou skupinu č. 21u.
Dnes (rok 2011) má plochu přes 8,2 ha, na níž je na 7.500 hrobů a v nich bezmála 28.000 pohřbených. Mezi jeho významné hroby patří i hrob Miloše Slezáka, Josefa Podsedníka, Jindřicha Kumpošta, Bohuslava Ečera, Eduarda Fardy, Mojmíra Helceleta, Miloslava Bednaříka, Roberta Hliněnského, Františky Skaunicové aj.


poznámka

Židenice pohřbívaly své zemřelé původně u kostela sv. Kunhuty v Zábrdovicích (dnes je v něm lékárna při vstupu do objektu Vojenské nemocnice na Bubeníčkově ulici).
Po zrušení kláštera a kostela premonstrátů císařem Josefem II. pak od roku 1783 na nově založeném hřbitově na dnešním nároží Vranovské a Trávníčkovy ulice a po zrušení tohoto hřbitova na nově (v roce 1854) založeném hřbitově na dnešní Gajdošově ulici v místě dnešního Tyršova parku přepůleného silnicí. Tento hřbitov byl v provozu až do roku 1886 a udržován do roku 1902.



významné osoby

Leopold Adámek
válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň; akce 1. 9. 1939; místo posledního odpočinku Karel Adamus
lékař v Brně; místo posledního odpočinku Alena Ambrová
divadelní herečka; místo posledního odpočinku Rudolf Andrýsek
kulturní a osvětový pracovník v Židenicích; místo posledního odpočinku František Antonín
právník; místo posledního odpočinku
další významné osoby (181)...


objekty

oběti náletu 25. 8. 1944
pomník: Balbínova 55/01
společný hrob obětí náletu 25. 8. 1944 se nachází na hřbitově v Brně-Židenicích
oběti války 1939-1945
pomník: Balbínova 55/02
tzv. hrob neznámého vojína, věnovaný obětem okupace, se nachází na hřbitově v Brně-Židenicích
J. Gajdoš
náhrobek: Balbínova 55/03 Nikolaj Muzyčuk
náhrobek: Balbínova 55/04 náhrobek tajemné "Henriette"
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 19/01
stávající umístění náhrobku


události

20. 9. 2019
Umístění QR kódů na čestných hrobech města Brna
od září 2019 jsou na čestných hrobech umístěny QR kódy
16. 11. 2005
Pietní akt k 60. výročí úmrtí Jana Gajdoše 13. 12. 2003
Vzpomínkové dopoledne ke 100. výročí narození Jana Gajdoše
akce se konala u hrobu Jana Gajdoše
10. 1. 1939
Pohřeb Hynka Viktorina 1886
Založení současného hřbitova v Brně-Židenicích


související odkazy

ukaž na mapě


autor

Fl