Jindřich Kumpošt - Profil osobnosti

akad. arch. Jindřich Kumpošt

* 13.7.1891 Brno – † 14.7.1968 Brno

architekt a urbanista; přední meziválečný urbanista, protagonista moderního národohospodářského plánování, první český městský architekt Brna

národnost

česká

nej...

Brno: první český městský architekt

bydliště

Brno:
- Herringgasse - Herringova (dnes Pionýrská) 3
- Kapucínské náměstí 2
- Barvičova 15

vzdělání

Nižší střední škola reálná v Brně (studium ukončeno v roce 1906),
1906–1910 Česká vyšší průmyslová škola v Brně - obor stavitelský u prof. arch. Emila Králíka,
1912 složena teoretická stavitelská zkouška,
1913–1914 a 1918–1919 Speciální škola pro architekturu u prof. Leopolda Bauera ve Vídni (Akademie der bildenden Künste),
24. 10. 1919 ukončení studia mistrovskou zkouškou u prof. Franze von Krausse

vyznamenání a pocty

Zlatá medaile - Paříž, Mezinárodní výstava umění a techniky v moderním životě (1937),
Řád práce (27. 4. 1966)

dílo

zobrazit

Pozůstalost ve sbírkách Muzea města Brna je fragmentární a archiv Stavebního úřadu města Brna byl zničen v roce 1945 - soupis díla je neúplný.

REALIZACE - VÝBĚR:
BRNO:
1921–1922
kolonie rodinných domů Obecně prospěšného stavebního bytového družstva zaměstnanců Úrazové pojišťovny dělnické "Domicilium", Fišova 2–20, Schodová 13–19, Martinkova 2–10, Černopolní 55–67

1920–1922
domy na Nerudově ulici 8–10 (purismus)

1922
nájemní dům Všeobecného penzijního ústavu, Nerudova 5

1922
Zemská úřadovna a nájemní dům Všeobecného penzijního ústavu, Kounicova 71 (klasicizující národní sloh), Nerudova 14

1922–1923
městský nájemní dům s malými byty, Brno-Štýřice, Celní 5

1922–1924
úřední a obytná budova Okresní nemocenské pokladny, Nerudova 11, Zahradníkova 6, 8 (německý nový klasicismus s egyptizujícím nádechem)

1922–1924
vlastní rodinný dům, Barvičova 15 (holandská moderní architektura - nejranější v ČSR)

1923–1924
Městská noclehárna, Bratislavská 70

1923–1925
městské nájemní domy se spořitelnou a kavárnou, Palackého tř. 59, 61

1926
rodinné domy Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce" (Mg.Ph. A. Hoška, R. Prokopa, J. Obršlíka, F. Stoličky, L. Navrátila a B. Bárty), Lerchova 2a, 4, 4a, 6, 6a, 8

1926
rodinný dům Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce" (F. Haselmanna), Barvičova 2a

1926–1927
nájemné domy Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce", Vaňkovo náměstí 2, 3, 6, Tvrdého 28; Lerchova 1, 2; Barvičova 2 (expresionismus)

1926–1927
rodinný dům Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce" (dr. K. Bělohradského), Tvrdého 26

1926–1927
nájemné domy Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva "Na vyhlídce", Sedlákova 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30; Rudišova 7, 9, 14, 16

1926–1928
ambulatorium Okresní nemocenské pokladny, Zahradníkova 2

1928–1929
adaptace kancelářských místností První občanské záložny, Česká 9

1928–1929
nadstavba nájemního domu a adaptace kavárny Jana Nekvapila "Savoy", Běhounská 9

1928–1931
nájemní domy Stavebního a bytového družstva "Úspora", Zahradníkova 12, 14, 16, 16a; Tučkova 13, 15, 17, 19, 21; Kotlářská 19 (Wohnhof)

1928–1933
rodinný dvojdům, Preslova 4, 4a

1927–1932
malobytové domy družstva Stavog a Blahobyt (sociální bydlení) v ulici Tábor 28a-c, 34a-c; Pod kaštany 26, 28 (funkcionalismus)

1929
obchodní a nájemní dům s dílnami pro uzenářský závod R. a M. Veselých, Mojmírovo náměstí 20

1929–1930
adaptace části nájemného domu na kavárnu A. Jagerové "Opera", Divadelní 2

1929–1931, 1938, 1957–1958
adaptace hotelu Grand a návrh přístavby, Benešova tř. 18–20

1930
nájemní dům Stavebního a bytového družstva "Úspora", Kotlářská 23, 25

1930–1931
rodinný dům Ing. V. a Z. Pokorných, Lipová 1

1932
vnitřní zařízení bytu vrchního rady Cyrila Nosála, Kounicova 7

1932–1933
adaptace úřadoven Hypoteční a Zemědělské banky moravské, Rooseveltova 18

1933
regulační plán sektoru kolonie 1000 rodinných domků pro rok 1934, Slatina

1933–1937
zastavovací plán rodinných domů Obecně prospěšného a bytového družstva zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské, tzv. kolonie Pod vodojemem, Žlutý kopec

1935–1937
soubor rodinných domů "kolonie Pod vodojemem", Rezkova ulice (manželů Češkových - č. 30; Krejčových - č. 40; Šmerkových - č. 38; Klimešových - č. 41; Linhartových - č. 45; Svobodových - č. 47; Verostových - č. 49; G. Uzla - č. 28; H. Hrbkové - č. 31; R. Šidlejové - č. 36)

1935–1937
čerpací stanice pro fy Brey-Photogen, Hybešova, Olomoucká ulice

1935
úprava obchodního portálu fy J. Klauber, továrna na lustry, Kobližná 7/9

1936
adaptace kina Universum (Metro) F. Podroužka a V. Krista, Lidická 14/16

1936–1937
kasárna 5. leteckého pluku, Olomoucká 182

1937–1940
rozšíření autobusových garáží a správní budovy pouličních lamp se třemi bytovými jednotkami, Grmelova 1

1938
stavba vozovny, ulici Hlinky

1938–1939
adaptace První občanské záložny, Česká 9

BOSKOVICE:
1926–1927 (?)
rodinný dům M. Cyphelly (Syphely), Šemberova 7 (?)

1926–1927
Okresní nemocenská pokladna, Šemberova 6

ZÁBŘEH NA MORAVĚ:
1926–1927: Okresní nemocenská pokladna

TIŠNOV:
1932: budova Městské spořitelny, Komenského náměstí 124 (spolu s B. Fuchsem, funkcionalismus)

PÁLAVA:
otec Pálavských jezer (krajinný a rekreační charakter)

OLOMOUC:
1925–1927
Okresní nemocenská pokladna, náměstí Národních hrdinů 2

1946-1949
dvouletkový dům družstva Zora, Tovární 19, 21, 23

PROSTĚJOV:
1925–1927
Městská spořitelna, Žižkovo náměstí 17

1924–1935
regulační plán vnitřního území města

1933–1935
urbanistické řešení náměstí (Poděbradovo, Žerotínovo, Vojáčkovo, Masarykovo)

před 1940
regulace Školní ulice

1948
základní upravovací plán města

VYŠKOV:
1937–1938: kasárna lehkého dělostřeleckého pluku

PLÁNY:
1939–1945
regulační plány obcí Žebětín, Rozdrojovice, Rakvice, Prušánky

1948 (?)
regulační plán obce se situováním obecné a měšťanské školy, Kněžice

1967
územní studie řeky Svitavy (s E. Vačkářem, M. Kyselkou)

zaměstnání

zobrazit

říjen 1913 až srpen 1914: částečný úvazek ve velkých projekčních kancelářích ve Vídni (železobetonářská firma dr. Ing. B. Bauera, u arch. H. Gessnera a L. Bauera; interiéry pro firmy Müller, Openheim a Jaray) a v Brně pro nábytkářskou firmu Tusculum,
28. 7. 1914 – 1. 9. 1918: záložní důstojník, provádí mapovací práce v Černé Hoře a v Albánii, stavební mostní provizoria, silniční a fortifikační práce, umělecké návrhy hřbitovů a pomníků,
prosinec 1918: otevírá v Brně (Seminářská 9, dnešní Smetanova ulice) soukromou projekční kancelář (v letech 1921–1931 sídlí na Kapucínském náměstí 2/4, od roku 1932 ve vlastním domě na Barvičově 15),
12. 1. 1920: jmenován prozatímním městským architektem,
28. 11. 1922: jmenován definitivním městským architektem, zastává funkci přednosty pro architekturu a regulaci města Městského stavebního úřadu,
1923–1925: člen regulačního poradního sboru (delegován za Městský stavební úřad),
17. 3. 1924: udělen titul Městský stavební rada,
31. 5. 1925: ukončení pracovního poměru na Městském stavebním úřadu,
1925: podílník fy Alois Polák a spol., moravské kamenolomy se sídlem v Březině u Křtin,
1930: člen regulačního poradního sboru pro Velké Brno (delegován i Klubem výtvarných umělců Aleš),
1934: s Bohuslavem Fuchsem společná práce na regionálním plánu zlínské oblasti (dokončen v roce 1935),
1935: člen Poradního sboru pro otázky stavebního ruchu při Ministerstvu sociální péče, aktivní člen čs. pracovní skupiny CIPRAC (Mezinárodní výbor pro realizaci moderní architektury) v rámci CIAM (Mezinárodní kongres moderní architektury),
srpen až listopad 1936: člen poroty pro posouzení Soutěže na nájemné domy a byty pro chudé, vypsané městskou radou Zemského hlavního města Brna,
1936: jmenován soudním znalcem v oboru staveb,
1939–1945: soukromě se zabývá Vodohospodářským plánem pro zemi Moravskoslezskou a regionálními studiemi oblasti kolem Kníničské přehrady (dnes Brněnské),
30. 4. 1940: ukončení podílnictví ve fy Družstevní drobové a mramorové kamenolomy v Brně,
14. 5. 1945: ukončení činnosti své soukromé projekční kanceláře,
1945–1952: člen čtyřčlenné ředitelské rady (s B. Fuchsem, V. Bumbou, J. Mazlem) Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně (dříve Zemský národohospodářský ústav),
1949: ředitel Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně,
1945–1956?: přednosta plánovacího referátu Zemského národního výboru Moravskoslezského (od roku 1949 Krajského národního výboru) v Brně,
1966–1967: třikrát krátkodobě přijat Rektorátem VUT Brno do přechodného pracovního poměru na místo inženýra

politická orientace

vstup do Československé sociálně demokratické strany (1924)

odborné a zájmové organizace

Levá fronta (od roku 1930 - člen architektonické sekce),
CIAM, Svaz socialistických architektů (od roku 1933),
Klub výtvarných umělců Aleš (od roku 1919),
CIPRAC, Ústav pro stavbu měst Masarykovy akademie práce (Praha, od roku 1930),
Brněnský Devětsil,
Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby),
Svaz architektů ČSR (člen Ústředí od roku 1932),
Blok výtvarných umělců Země moravskoslezské,
Jednota přátel Masarykovy akademie práce (od roku 1933)

hrob

Židenický hřbitov, Balbínova 55, skup. 3, hrob č. 122–123

poznámky

V roce 1923 přivedl Bohuslava Fuchse do zaměstnání na magistrát města Brna.
Jindřich Kumpošt měl velmi silné sociální cítění (finančně podporoval nadané studenty - např. budoucího RNDr. Mečislava Kuraše, ředitele chemického výzkumu firmy Baťa a poté profesora Palackého university v Olomouci).
V jeho soukromé projekční kanceláři pracovali: M. Putna, O. Oplatek, Z. Alexa, R. Procházka, J. Auermüller, Z. Kerekeš, A. Ruprich, O. Oehler, A. Perl.
Po ukončení 2. světové války hned uzavírá svoji projekční kancelář, aby se cele věnoval urbanismu.

ÚČAST NA VÝSTAVÁCH, PREZENTACÍCH A STUDIJNÍCH CESTÁCH:
1923: vyslán městem Brnem do Götteborgu (Šve.) na mezinárodní sjezd o otázkách plánování a na výstavu Stavba měst (spolu s B. Fuchsem, R. Spazierem, J. Mášou)

15. – 30. 6. 1926: zastoupen na mezinárodní výstavě Stavby měst v rámci prezentace staveb města Brna

3. – 14. 5. 1927: studijní cesta pořádaná Zemskou jednotou hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko, zaměřená na moderní kavárenské, restaurační a hotelové stavby ve Francii (poznatky využity v projektech brněnských kaváren Savoy a Opera)

5. 5. – 2. 6. 1929: účast na I. členské výstavě Klubu architektů (pobočka Brno) ve výstavním pavilonu Aleš na Žerotínově náměstí

4. – 30. 9. 1932: účast na Výstavě stavebnictví a bydlení na Výstavišti v Praze

do roku 1932: účast na cestách za účelem studia organizace výstavby měst, organizace městských úřadů a studia pozemních staveb (hlavního města Švýcarska, Itálie, Španělska, Portugalska, Belgie, Francie, Holandska, Dánska, Švédska, Norska, Německa, Finska, Polska,...), procestoval i Bulharsko, Řecko, Albánii, Rumunsko, Turecko, Jugoslávii a severní pobřeží Afriky

1. – 14. 2. 1933: zastoupen na výstavě projektů ze Soutěže na regulaci a zastavění Kraví hory v Brně

8. – 24. 9. 1933: zastoupen na výstavě Stavebnictví a bydlení na Zemském výstavišti v Brně v paláci Morava (člen pracovního výboru výstavy a člen sekce Technická samospráva, referent sekce Materiály a konstrukce)

7. 3. 1935: přednes referátu "Oživení stavebního ruchu" na Ministerstvu sociální péče v Praze

27. 4. – 31. 10. 1935: zastoupen na Světové výstavě v Bruselu (architektonická sekce)

1935: jmenován členem čestného čs. výboru ustanoveného při příležitosti III. mezinárodního zájezdu architektů po zemích Evropy, pořádaného časopisem francouzských architektů L´Architecture d´Aujourd´hui

29. 4. – 5. 5. 1937: účast na II. konferenci CIAM-Ost v Brně a Zlíně zaměřené na otázky regionální plánování (referováno o zlínském regionálním plánu, který Kumpošt spolu s B. Fuchsem vypracoval, účastníci konference konstatovali, že "svým pojetím a zpracováním v Evropě je tak unikátní", že jej jednomyslně doporučili, aby alespoň v hlavních obrysech byl zveřejněn na V. Mezinárodním kongresu moderní architektury (CIAM)

8. – 20. 5. 1937: zastoupen na výstavě Návrhů užší soutěže na Klinické nemocnice v Praze-Motole (v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze)

květen 1937: cesta do SSSR s Československou společností pro plánovité hospodářství a Společností pro hospodářské a kulturní styky se SSSR

28. 6. – 2. 7. 1937: delegát čs. sekce CIPRAC (spolu s B. Fuchsem a F. Kalivodou) na V. Mezinárodním kongresu moderní architektury (CIAM), zaměřeném na urbanismus, v Paříži

25. 11. 1937: účast na debatním večeru, který pořádala Skupina výtvarných umělců v Brně v Akademické kavárně - rozprava O stavu a nesnázích současné architektury - účastnili se: B. Babánek, J. Blum, B. Fuchs, J. Grunt, E. Králík, J. Kroha a J. Víšek

1937: přednáška O bytové kultuře z hlediska dneška

1939: přednáška O výstavbě Brna v budoucnosti

květen až září 1940: účast na výstavě Za novou architekturu v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze

1947: účast na odborné exkurzi čs. techniků ve Švýcarsku

1947: prezentace prací Zemského studijního a plánovacího ústavu Moravskoslezského v Brně v rámci VI. Mezinárodního kongresu moderní architektury (CIAM) v Bridgewateru a souběžně na Ministerstvu plánování v Londýně

POZNÁMKA K DATU NAROZENÍ:
Údaje o narození Jindřicha Kumpošta jsou v pramenech uváděny různě. V naší encyklopedii se přikláníme k údaji, uvedeném v matrice v MZA v Brně, kde je uvedeno datum 13. července.
Některé zdroje uvádějí datum narození 12. červenec (např. Riedl, Samek. Moderní architektura v Brně 1905–1965; Kudělka, Chatrný. O nové Brno; Wikipedie; Archiweb, a další).

pojmenované ulice

Kumpoštova (Sadová)

prameny, literatura

zobrazit

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Ideologická desinterpretace. K jednomu dobovému dokumentu bez interpretačního aspektu"

Monografie

"Dotkli se Brna. Memoáry, vyprávění a hold osobnostem, které přispěli k jedinečnosti našeho města"

"Jindřich Kumpošt"

"Příběhy brněnských hřbitovů"

Archivní pramen

"Matrika narozených, Brno - sv. Tomáš 1890–1895"

Vysokoškolské kvalifikační práce

"Architektonické a urbanistické řešení Vaňkova náměstí v Brně arch. Jindřichem Kumpoštem"

Ostatní literatura

"Když potká Kumpošt Macha"

"Universum. Všeobecná encyklopedie"

"Galerie brněnských osobností"

"Žili a pracovali v Brně"

Katalog

"O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939. (katalog výstavy)"

osoby

Leopold Bauer
profesor Miroslav Fridrich
přítel, spoluzakladetel KVU Aleš Olga Fridrichová
přítelkyně, spoluzakladatel KVU v Brně Bohuslav Fuchs
spolupráce na projektech Franz Holik ml.
v době jeho nepřítomnosti funkci hlavního architekta vykonával Jindřich Kumpošt Zikmund (Sigmund) Kerekes
v ateliéru Jindřicha Kumpošta praktikoval Jaroslav Král
přítel, spoluzakladetel KVU Aleš Emil Králík
profesor Ludmila Kumpoštová
švagrová, svědek při jejím sňatku Otakar Oplatek
zaměstnanec Miroslav Putna
zaměstnanec František Sklenář
spolupráce na dopravním plánu města Brna

partneři

Emílie Kumpoštová (Krejčová)
sňatek: 29. 3. 1920, Praha-Karlín

ulice

Herringgasse - Herringova
rodný dům (dnes Pionýrská) Barvičova
bydliště Kapucínské náměstí
bydliště doložené v roce 1929

osoba na objektech

J. Kumpošt
pamětní deska: Celní 5/01 Věž architektů
jiná realizace: Vaňkovo náměstí 0/01
objekt je poctou tomuto architektovi

stavby

Židenický hřbitov
Balbínova 55
architekt a urbanista; místo posledního odpočinku Kumpoštova vila
Barvičova 15/15
stavitel a tehdejší majitel domu Nájemný dům s kavárnou Savoy
Běhounská 9/109
autor návrhu přestavby budovy v letech 1928–1929 Grandhotel
Benešova 18/605
pod jeho vedením v letech 1929–1930 a 1937 byla provedena přestavba budovy Nájemný dům A. Holitzkého s restaurací
Benešova 22/612
autor projektu úpravy budovy (zvýšení o dvě patra) z roku 1926 Městský nájemní dům
Celní 5/17
architekt Obchodní dům Centrum
Kobližná 24/55
autor nerealizovaného návrhu budovy Smuteční obřadní síň
Komprdova 18/4334
autor polychomovaných dveří Městské divadlo Brno
Lidická 16/1863
autor přestavby přízemí a kinosálu v roce 1936 Česká národní banka
Rooseveltova 18/575
autor projektu adaptace úřadoven banky provedené v letech 1932–1933 Poliklinika Zahradníkova
Zahradníkova 2, 4, 6/494
autor projektu

události

5. 10. 2023
Odhalení pamětní desky Jindřichovi Kumpoštovi
jemu pamětní deska věnována 23. 6. 2022
Výstava 60/Sólo pro stále mladou dámu
jeho osobní archiv se stal součástí sbírky 9. 7. 2012
Výstava Osobnosti brněnské architektury
jeden z architektů, jehož život a dílo jsou ve výstavě připomenuty 15. 12. 1945
I. Zemský sjezd architektů moravskoslezských
účastník sjezdu 1. 9. 1928
Zahájení provozu dnešní polikliniky Zahradníkova
autor projektu
další události (1)...

autor

Studentský záznam

následující »» «« předchozí

Máte více informací?

Napište nám, prosím. Děkujeme.