Vila je nadále v majetku rodiny, na jeho velmi dobrém zachovalém stavu má zásluhu Jindřich Kumpošt (syn akad. arch. Jindřicha Kumpošta).

Vlastní vila architekta Jindřicha Kumpošta (1891–1968) je situována na parcele, pozvolně se svažující k jihu, kam se obrací zahradním průčelím. Suterén kromě bytu domovníka obsahuje garáž, sklep, kotelnu, prádelnu a sušárnu. Hlavní vstup na severní uliční straně vede do prostorné haly, z níž je přístupný velkoryse dimenzovaný pokoj se schodištěm do patra, s okenním arkýřem a dveřmi na prosklenou verandu, odkud se vstupuje na zahradní terasu. Hloubkově orientovaná chodba odděluje tuto společenskou a současně rodinnou část od provozních prostor kuchyně, spíže, umývárny, předsíně a veřejného schodiště. Do patra umístil architekt ateliér s vlastní pracovnou a kanceláří zaměstnanců, dvě ložnice se šatnou a lázní. Větší ložnice má na zahradní straně rozměrný balkón nad přízemní verandou. Chodba tvoří opět hranici mezi obytnou a pracovní částí a hostinským pokojem, pokojem pro služku, předsíní a veřejným schodištěm.
Dispozičním řešením je Kumpoštova vila dokladem příkladného spojení rodinného bydlení se společenskými, pracovními a obslužnými funkcemi. Provozní uspořádání se důsledně promítá do exteriéru vily, jehož výraz dotváří režné cihlové zdivo v kombinaci s betonem, umělým kamenem a bílými nátěry oken a dveří. Horizontální prvky trnoží, říms, překladů a parapetů jsou vyvažovány vertikálami pilířů na západní straně, komíny a kanelovaným sloupovým dříkem před zahradním průčelím, na němž spočívá socha Hráče na niněru od Václava H. Macha, rovněž autora sousoší Matky s dítětem před uliční frontou. Stylová provenience vily nezapře poučení na holandské architektuře. Spojení architektonické a sochařské složky, formování hmot a použité materiály připomínají amsterdamské stavby Michela de Klerka.
(Převzato od J. Sedláka, Slavné brněnské vily.)

Ostatní literatura

"Slavné brněnské vily"

Monografie

"Umělecké památky Moravy a Slezska I (A,I)"