Po úmrtí otce Josefa Paulíka převzal rodinnou firmu.
V roce 1928 požádal jako výrobce krycí lepenky a asfaltu Zemský soud v Brně o zápis firmy J. Paulík v Brně do obchodního rejstříku pro jednotlivce - sídlo firmy bylo v Brně-Židenicích v Křížkovského (nyní ul. Otakara Ševčíka) čp. 1151; předmětem podnikání bylo čištění, dehtu, výroba krycí lepenky, izolaček, asfaltu, mazadel na vozy a kůže a dehtových výrobků, jakož i provádění pokrývačských prací lepenkou, asfaltem a dehtovými výrobky.
V roce 1932 zřídil poboční závod své firmy v Praze- Královských Vinohradech.
Roku 1933 rozšířil předmět podnikání o výrobu obkladaček, dlaždic a uměleckých předmětů se studenou glazurou a výrobu teplovzdorných skruží z vlnité lepenky pro parní turbíny.
V roce 1941 musela být firma zapsána německy.
O výrobě za německé okupace nejsou zprávy.
Roku 1943 byla prokura firmy udělena jeho druhé manželce Anně Paulíkové.

Po osvobození Československa v roce 1945 byla prokura manželce Anně po rozvodu zrušena a vymazána a udělena synovi z prvního manželství Ctiboru Paulíkovi, soukromému úředníkovi v Brně.
Po únoru 1948 byla do firmy zavedena národní správa a správcem určena firma Dehtochema, n. p. Praha, kam byla také po znárodnění začleněna majetková podstata firmy J. Paulík.