Ve volných chvílích se P. Klétus věnoval překládání povídek, divadelních her a poezie, o které rád diskutoval se svým přítelem Václavem Renčem. Měl široký rozhled v oblasti literatury, divadelních a filmových představení a hudby. Sám skládal básně, psal povídky a náboženská dramata a byl členem Družiny literární a umělecké vydávající Archu, Revue pro literaturu, umění, kulturu a život. Řada jeho básní se dočkala zhudebnění. Jeho tvorba se však zachovala jen torzovitě.

Básně P. Kléta Petěrky z let 1939–1940 v časopisu Serafínské květy (dále SK):
- Ježíš a děti. SK 4, 1940; Kristus. SK 8, 1940; Květy novokněžím. SK 7, 1940; Maria u jeslí. SK 1, 1940; Moderní sluneční píseň sv. Františka. SK 5, 1940;
- Podzim. SK 11, 1940; Pouť u sv. Antoníčka. SK 6, 1940; Stařičké matce k svátku matek. SK 5, 1939; Serafínská cesta 9, 1994.

Zhudebnělé básně:
- Hlasatel velkého krále - klavírní doprovod zkomponoval v roce 1942 J. B. Foerster.
- Česká mše vánoční - zhudebnil Miroslav Příhoda, vyšla tiskem roku 1962 v České katolické charitě.
- Sedm duchovních básní; Z těch polí vyroste chléb; oratorium Jsem neposkvrněné početí - zhudebnil František Gregor Emmert.
- Vánoční poselství – zhudebnil Zdeněk Pololáník v roce 1987.

1941–1944 v kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech vyučoval kapucíny v časné formaci latinu, řečtinu a dějepis (po zabrání pražského kláštera vojáky SS se se studenty přesunul do Opočna),
1944 – červen 1945 pobýval v kapucínském klášteře v Olomouci, kde působil jako duchovní správce,
červenec 1945–27. 4. 1950 přesunut do kapucínského kláštera v Brně, do března roku 1947 se věnoval intenzivnímu studiu na univerzitě a poté působil až do „akce K“ jako duchovní správce,
1950–1953 v rámci výkonu trestu vykonával různé nařízené práce – draní peří, práce na zahradě atd.,
1953–1954 z důvodu zdravotních následků, které si odnesl z vězení, byl práce neschopný a pobýval u matky v Mutěnicích,
1954–1956 dělník ve Velkoobchodu široké spotřeby v Brně, v tomto období však onemocněl žloutenkou,
1956–1961 kvůli špatnému zdravotnímu stavu a nepříznivému posudku si nemohl najít stálé zaměstnání a tak žil ze dne na den (pracoval na brněnském výstavišti, v cestovní kanceláři, překládal pro rozhlas a jiné instituce),
od roku 1961 až do důchodu u ČSAD v Brně tankoval naftu (jako jeho spolubratr Felicián Josef Macháč), příležitostně spolupracoval s cestovní kanceláří Čedok a prováděl cizojazyčné skupiny po Brně,
v 80. letech dostal státní souhlas pro občasné výpomoci, vzácně sloužil u kapucínů a v kostele sv. Máří Magdalény

"Procesy s českými kapucínmi v rokoch 1949-1961"

Monografie

"Dům na skále 2. Církev bojující, 1950 – květen 1960"

"Stát a církev v roce 1950"

článek v odborném periodiku

"Literárně činní členové a příznivci kapucínského řádu v Čechách"

Www stránky

"Klétus František Petěrka (1914–1987)"

Vysokoškolské kvalifikační práce

"Proměny kapucínského řádu za komunistické perzekuce se zaměřením na brněnskou komunitu (Bakalářská práce)"