Vilém Daniel
* 26.1.1890 Brno-Ivanovice – † 24.3.1940 Moravská Ostrava
stavitel
bratr osobností: Ing. Antonín Daniel a František Daniel
„Dokud síla, hleďme díla, by památka po nás zbyla“, rodinné moto Viléma Daniela a jeho manželky Anny
student c. k. vysoké školy technické v Brně (doloženo v roce 1910)
stavební kreslič (doloženo ke 14. 7. 1914),
stavební adjunkt při městském stavebním úřadu v Brně (doloženo k 16. 2. 1921),
stavitel v Karvinné (doloženo v roce 1924)
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 95, řada 1. hrob č. 79
Vilém Daniel zahájil sice studium na vysoké škole technické v Brně (v roce 1910 byl doložen jako student), ale protože se ve sčítání obyvatelstva v roce 1921 uvádělo také povolání k 16. 7. 1914, díky tomu víme, že byl tehdy stavitelským asistentem a ve studiu tak nepokračoval. Ovdovělá maminka se snažila zajistit dokonce třem synům vyšší vzdělání, ale finanční poměry to nedovolily. Vilém Daniel tak musel zřejmě z finančních důvodů studium ukončit. Poté příšla první světová válka, po jejím skončení začal pracovat jako výpomocný technický úředník Městského stavebního úřadu v Brně a bydlel v podnájmu v Brně.
V poválečné době se mu naskytla možnost odejít do Karvinné, kde probíhala rozsáhlá výstavba. Solidností, znalostmi a pílí se mu podařilo uspět; když se v únoru 1924 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v brněnských Zábrdovicích ženil, bylo v matrice oddaných vyplněno jako povolání „stavitel“, bytem v Karvinné čp. 583. Po sňatku se do Karvinné odstěhovala i manželka Anna. Jako vdaná žena musela své povolání učitelky opustit, věnovala se v rodinné firmě administrativě. Účastnila se také mnoha dobročinných akcí, pro něž našla porozumění i podporu manžela. Danielovi patřili mezi vážené občany města, které je přijalo, a kterému se oni snažili pomáhat svou prací k rozkvětu.
Firma Viléma Daniela provedla stavbu desítek soukromých, obecních a báňských budov v Karvinné.
Zkušený stavitel postavil i vlastní rodinný dům, který stál na místě, které nebylo poddolováno, takže byl zbořen jako poslední z celé čtvrti Solka až v roce 1990. Když došlo na podzim 1938 k polskému záboru Karvinné, musel stavitel Vilém Daniel nechat veškeré zařízení a vybavení firmy v zabraném území a s manželkou se přestěhovali do Moravské Ostravy. Nastalou situaci velmi těžce nesl, nemohl bez vybavení dál pokračovat ve stavební činnosti a na začátku roku 1940 zemřel. Byl převezen k pohřbení do Brna na Ústřední hřbitov.
V době první republiky se stavební firma Viléma Daniela starala o opravy obou karvinnských kostelů. Jejich jméno je neodmyslitelně spjato i s kostelem sv. Petra z Alkantary, onoho „Šikmého kostela“ z třídílné románové kroniky Karin Lednické. Po druhé světové válce se ovdovělá paní Anna Danielová zapojila do boje za záchranu kostela, který se vlivem důlní činnosti propadl o více než třicet metrů a jeho věž se vychýlila o 6, 8 stupně (tedy více, než je vychýlena proslulá věž v Pise).
(Část medailonku o životě v Karvinné vznikla podle knihy paní Karin Lednické, „Šikmý kostel“, 3. díl. Paní spisovatelka nám udělila souhlas s využitím textů, děkujeme.)
Anna Danielová (Záležáková)
sňatek: 16. 2. 1924, Brno-Zábrdovice (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
stavitel; místo posledního odpočinku
Menš, MJ
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.