Pohřeb operní pěvkyně Aleksandry Čvanové
24. 5. 1939
ulice
číslo orientační
1
místo
foyer divadla Na hradbách (dnes Mahenovo divadlo)
charakteristika
Rozloučení se konalo od 15 hodin 24. 5. 1939 ve foyeru divadla Na hradbách.
Pod fotografiemi Aleksandry Čvanové v jejích různých rolích „leží pestrá suknice a živůtek Jenůfky, kterou ještě v pátek tak radostně hrála. /.../ Po pravé straně leží slavnostní průzračný šat z Rusalky a hrst leknínů. V tomto šatě a s kyticích bílých leknínů bude Aleksandra Čvanová uložena do rakve,“ napsaly tehdejší Lidové noviny.
účastníci
smuteční řečníci:
- Václav Jiřikovský, ředitel zemského divadla
- Ladislav Trnobranský, za hereckou organizaci
zajímavosti
Brno se loučilo ve dvou po sobě následujících dnech s oblíbenými osobnostmi, které obě zemřely neočekávaně a tragicky: 24. 5. 1939 s operní pěvkyní Aleksandrou Čvanovou (autonehoda), 25. 5. 1939 se spisovatelem a dramatikem Jiřím Mahenem (sebevražda).
poznámka
Orchestr zemského divadla řízený Karlem Nedbalem spolu s pěvkyní Věrou Strelcovou-Wasserbauerovou provedl modlitbu Jenůfy z Janáčkovy Její pastorkyně. Následovaly smuteční proslovy, po nich smíšený sbor Filharmonické besedy s orchestrem zemského divadla za řízení Jaroslava Kvapila provedl první větu z Dvořákova Requiem.
Rozloučení ukončil smuteční pochod z Rusalky. Poté smuteční kočár tažený koňským spřežením převezl tělesné pozůstatky oblíbené pěvkyně, s níž se loučily stovky lidí, do kaple Ústředního hřbitova, kde se konal pravoslavný obřad. Pěvkyně byla zpopelněna v Krematoriu města Brna 26. 5. 1939.
prameny, literatura
osoby
Aleksandra Čvanová
Václav Jiřikovský
smuteční řečník
Jaroslav Kvapil
dirigent orchestru při rozloučení
Věra Strelcová-Wasserbauerová
pěvkyně při rozloučení
Ladislav Trnobranský
smuteční řečník
stavby
Mahenovo divadlo
Malinovského náměstí 1/571
místo konání posledního rozloučení
městská část
autor
Menš