Arnoldova vila
historický název
Arnoldova vila
ulice
Drobného 26/299
charakteristika
Vila byla postavena v 60. letech 19. století pro brněnského stavitele Josefa Arnolda (1824-1887) a to podle jeho vlastního návrhu. Vystavěna byla ve stylu historismu, později upravena v duchu art deco s prvky secese. Vila je příkladem prvotní zástavby v nejstarší brněnské vilové kolonii Černá Pole, což podtrhuje její důležitý historický, architektonický i urbanistický kontext.
území
Brno-Černá Pole
mapa
majitelé
- 1862–1883 Josef Arnold s manželkou Katherine (kupní smlouva z 26. března 1862; stejného data jsou také plány J. Arnolda na stavbu vily, přičemž k plánové dokumentaci je přiloženo písemné povolení podepsané brněnským starostou Christianem d´Elvertem ze 7. dubna 1862)
- 1883–1896 Charlotte Martini (kupní smlouva z 30. září 1883)
- 1896–1909 Albertina Antonie Langer (kupní smlouva z 17. července 1896)
- 1909–1939 Cäcilie Hože (roz. Löw-Beer) s manželem Corneliem.
V říjnu 1939 byla vila zabrána gestapem. Po druhé světové válce (1946–1948) přešla vila pod národní správu a později pod správu Bytových podniků města Brna (v nájmu Státních lesů, n. p., ředitelství „Masarykův les“). V roce 1953 se stala majetkem československého státu.
provozovny
zajímavosti
Arnoldova vila byla v pořadí druhým objektem realizovaným v rámci vilové kolonie nad Lužánkami a zároveň první stavbou z trojice vil situovaných v hloubi dlouhých parcel mezi ulicemi Drobného a Černopolní.
vznik
1862
současný stav
Dne 15. prosince 2021 byla zahájena rekonstrukce Arnoldovy vily, jejíž dokončení bylo naplánováno na prosinec roku 2023.
stavební vývoj
Ze stavebního hlediska se jedná o jednopatrovou budovu s vysokým suterénním soklem, situovanou ve svažitém terénu. Základní dispozici stavby tvoří vazba podélného dvoutraktu s příčným jednotraktem.
Z čelního průčelí orientovaného na jihozápad vystupuje rizalit niky nesoucí vyvýšenou terasu s ornamentálně zdobeným litinovým zábradlím. Stejně orientovaná je také dřevěná prosklená veranda s rámy tvarovanými do geometrického ornamentu, umístěná v přízemním patře. Před verandu je předsazen balkon s kovovým zábradlím se střídmým secesním dekorem.
K severovýchodnímu vstupnímu průčelí vily s patrovým rizalitem přiléhá dřevěná veranda se vstupem do vily, přičemž vstup do verandy je přístupný schodištěm krytým předsazenou stříškou. Ze střechy hlavního křídla se pne hranolová věž z hrázděného cihlového zdiva krytá sedlovou stříškou.
Fasády vily jsou členěny předstupujícím soklem a výrazně vystupujícím armováním všech nároží. Střechy jsou sedlové a pultové, kryté pálenou taškou. V interiéru se v přízemí hlavního křídla na severovýchodní straně nachází vstupní hala se schodištěm, na jihozápadě velký salon s nikou. Přízemí příčného křídla zaujímají dva pokoje, v patře hlavního křídla je na severovýchodní straně umístěna ložnice a předsíň, na jihozápadě velký salon se vstupem na balkon a v příčném křídle pokoj pro hosty a dvě komory. Stropy místností převážně zdobí stropní lišty a štukové rámy s geometrizujícím a florálním dekorem. Podlahy vstupní haly, verandy a chodeb jsou kryty keramickými dlaždicemi s ornamentálním dekorem. Zárubně i dveře zdobí dekor v duchu geometrizující secese a art deco.
prameny, literatura
článek ve sborníku nebo kapitola v knize "Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně"
stavby
Vila Tugendhat
Černopolní 45/620
městská část
významné osoby
Josef Arnold
stavitel a první majitel vily
Cäcilie Hože
majitelka vily v letech 1909–1939
objekty
uctění památky oběti holocaustu - C. Hože
Kámen zmizelého: Drobného 26/01
uctění památky oběti holocaustu - F. Hože
Kámen zmizelého: Drobného 26/02
uctění památky oběti holocaustu - M. Hože
Kámen zmizelého: Drobného 26/03
Ukolébavka
sochařská realizace: Drobného 26/04
události
30. 7. 2026
Výstava Brněnské vily
místo konání výstavy
28. 8. 2025
Výstava Rabi Feder Superhero
5. 12. 2024
Výstava Josef Arnold 200
místo konání výstavy
6. 9. 2024
Položení Kamenů zmizelých rodinám Tugendhat, Löw-Beer a Hože
16. 5. 2024
Otevření Zahrady Cecilie a Cornela Hože
další události (2)...
související odkazy
autor
PeDro