historický název

kaple Panny Marie, kaple sv. Václava, kaple sv. Cyrila a Metoděje

ulice

Dominikánské náměstí

charakteristika

Královskou kapli Panny Marie nechal postavit král Václav II. roku 1297 na severní straně Rybného trhu (dnes Dominikánské náměstí). V roce 1322 věnoval král Jan Lucemburský patronátní právo ke kapli spolu se sousedním domem (tzv. Alramovým dvorcem, rovněž s kaplí – tzv. Starou) královně Elišce Rejčce, která poté, co založila klášter cisterciaček na Starém Brně, kapli postoupila tomuto klášteru. Od roku 1323 tak byla Královská kaple v držení starobrněnských cisterciaček až do zrušení kláštera v roce 1782. Majetky kláštera následně převzal církevní fond, který v roce 1784 tyto budovy postoupil vojsku. U té příležitosti byly nařízeny úpravy kaple tak, aby se méně podobala kostelu. Úpravy se týkaly zejména tvaru ostění oken a zakrytí malby sv. Cyrila a Metoděje, jimž byla kaple v té době zasvěcena. Doklady úprav se dochovaly díky výkresům z roku 1791 a 1806. Na přelomu 19. a 20. století bylo Brno přestavováno podle moderních regulačních zásad a armáda postupně opustila objekty v historickém jádru města. Kasárna byla předána roku 1903, samotná kaple však byla uvolněna až v březnu 1904. Město ji následně dočasně využilo k uložení sbírek nově založeného muzea, přičemž bylo výhledově v plánu areál kasáren včetně kaple s oratoří asanovat a pozemky využít pro novou výstavbu.

existence

stavba již neexistuje

zánik

1908

území

Brno-město

majitelé

poznámka

Proti využití pozemků pro novou výstavbu se postavila Ústřední památková komise ve Vídni. Pro zachování kaple se vyslovili například prezident památkové komise Josef Alexander Helfert a památkář Alois Riegl, z brněnských občanů pak Ferdinand Hrach a Bertold Bretholz. I přesto však Městská rada stále trvala na asanaci. Situaci z památkového hlediska v prosince 1904 velmi zkomplikoval ředitel brněnského uměleckoprůmyslového muzea Julius Leisching, který stanovisko radnice významně podpořil tím, že navrhl, že postačí kapli zaměřit a vyfotografovat, sejmout fresky a uložit je do muzea. Na základě jeho návrhu rada 31. ledna 1905 rozhodla, že městský stavební úřad kapli přesně zaměří, popíše a zdokumentuje fotograficky. Tím byla pozdější vyjednávací pozice Ústřední památkové komise znevýhodněna.
O zachování památky se poté ještě snažila řada odborníků i významných brněnských osobností. Poslední pokus o záchranu stavby podnikl 11. dubna 1908 Josef Dell, který v denním tisku zveřejnil skicu architektonického začlenění kaple do budoucí zástavby Dominikánského náměstí. Dne 14. dubna se ještě uskutečnilo jednání o zachování památky, ze strany města však mělo pouze formální charakter. Dne 28. dubna pak městská rada definitivně rozhodla o zbourání kaple. K ukončení asanace došlo dne 20. července 1908. Ústřední památková komise dne 30.10. ministerstvu kultury a školství oznámila, že její úsilí o zachování kaple bylo od počátku marné.

vznik

1297

prameny, literatura

městská část

Brno-střed

významné osoby

Bertold Bretholz
vyslovil se proti bourání kaple Josef Dell
vyslovil se proti bourání kaple Josef Alexander Helfert
vyslovil se proti jejímu bourání Ferdinand Hrach
vyslovil se proti bourání kaple Julius Leisching
proti bourání kaple se nevyslovil
další významné osoby (1)...

události

4/1908
Bourání Královské kaple 18. 9. 1904
Slavnostní otevření městského muzea v Brně 15. 5. 1323
Založení kláštera cisterciaček na Starém Brně

autor

PeDro