Cementárna Maloměřice a. s.

historický název

cementárna Leo Czech a spol.


ulice

Slaměníkova 1008/23b


charakteristika

Maloměřická cementárna vznikla v místech, kde se odedávna pálilo vápno a vyráběly cihly. V roce 1906/1907 se proto firma společnost Leo Czech spol. s.r.o. rozhodla, že zde postaví cementárnu, jejímž předmětem podnikání bylo "pálení vápna a výroba cihel". Dále zde probíhala tovární výroba portlandského cementu.


zánik

31. 12. 1998


území

Brno-Maloměřice


majitelé

V roce 1908 se společnost změnila v komanditní společnost na akcie, ve které byli osobně ručícími společníky Max Kohn, dr. Cornelius Hože a Max Hože. Majetkovým vkladem byla účastna firma Mos. Löw-Beer, kterou později nahradilo sedm příslušníků rodiny Löw-Beerů, žijících a působících ve Vídni, Svitávce a Brně.
Po roce 1989 uplatnila paní Berta Kohnová, vdova po bývalé spolumajiteli továrny a někteří další příbuzní původních majitelů své restituční nároky za zabavený majetek.


zajímavosti

Rozsáhlé naleziště vápence těsně hraničící s Moravským krasem a výhodná zeměpisná poloha, společně s prudce stoupající spotřebou cementu, se stala jedním z faktorů, které rozhodly, že společnost Leo Czech spol. s.r.o. postavila cementárnu právě zde.
Již před první světovou válkou se potřeba cementu zvyšovala pro potřebu staveb opevnění a tak byl závod rozšířen z původních dvou rotačních pecí o další dvě. První světová válka přinesla na krátkou dobu ochromení provozu. Byl nedostatek dělníků. V továrně pracovaly převážně ženy a ruští a italští zajatci.
Po válce nastala slibná konjuktura. Dostatek surovin a velká poptávka po kvalitním cementu měl za následek rychlý rozvoj industrializace v Maloměřicích. Majitelé továrny začali s investicemi. Původně zemědělská oblast se změnila v průmyslové předměstí Brna.
V roce 1928 byl cement dodáván především pro výstavbu nového brněnského výstaviště.


poznámka

Výroba slínku činila až 100 tun denně s 150 dělníky. Pohon strojů zabezpečoval dvouválcový parní stroj s výkonem 1000 HP. Po modernizaci v roce 1911 se výroba zvýšila na 320 tun vypáleného slínku denně při 320 zaměstnancích (z toho 110 pracovalo v lomu).
V roce 1929 výrobu cementu zajišťovalo na 450 dělníků a 50 techniků.


vznik

1908


stavební vývoj

V roce 1906 dala obec Maloměřice do nájmu pozemky firmě Leo Czech a spol., která zahájila v roce 1907 výstavbu cementárny a v roce 1908 byl zahájen provoz. Projekt a výstavbu provedla dánská firma F. L. Smidth & Co., Kodaň.
V roce 1911 byla cementárna modernizována a rozšířená o dvě rotační pece, kolové mlýny drtič vápence a pro uskladnění cementu postaveno pět železobetonových sil.
V roce 1928 byla zahájená výstavba dalších 24 železobetonových sil na 430 tun (každé) cementu a postavena balírna cementu firmou Bates Wien.
V roce 1925 byla zahájená výstavba páté rotační pece, tří kotlů na odpadní teplo s odprašovacím zařízením firmy Oski, nového komína (75 m vysoký) a strojovny pro parní turbíny.
V roce 1929 byla uvedena do provozu šestá rotační pec.
V roce 1939 byla firma zrušena, majetek zkonfiskován a uvalena nucená zpráva německými okupačními úřady. V roce 1941 byla zřízená nová firma Zement und Kalkwerke Malmeritz, A. G., Brünn-Malmeritz. Německá firma závod začala rozšiřovat. V roce 1945 po ukončení druhé světové války byla ustanovena národní rada a dne 1. ledna 1946 vytvořen národní podnik Moravskoslezské cementárny a vápenice.
Dne 9. července 1949 byl zřízen národní podnik Maloměřická cementárna a vápenice se sídlem v Brně-Maloměřicích, který zahrnoval mimo jiné vápenky a vápenice v okolí Brna. V roce 1958 pro výpal slínku na všech pecích byl používán zemní plyn. Národní podnik Maloměřická cementárna a vápenice byl zrušen 31. prosince 1978. dnem 1. ledna 1980 vznikl koncernový podnik Cementárny a vápenky Mokrá, který se stal v lednu 1990 státním podnikem. Dne 1. ledna 1991 byl státní podnik přeměněn na akciovou společnost a dnem 19. prosince 1991 privatizován s majoritním podílem belgické společnosti CBR.
V roce 1990 byla zahájená demolice expedice cementu a další objektů závodu.
V roce 1998 Cement Bohemia Praha, a.s. se sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá, a. s. a vytvořily nový podnik Českomoravský cement, a.s.
Ke dni 31. prosince 1998 byla výroba cementu v maloměřické cementárně zastavena.


soubory ke stažení

městská část

Brno-Maloměřice a Obřany


významné osoby

Cornelius (Cornel) Hože
podílel se na založení firmy Leo Czech und Comp. Max Hože
podílel se na založení firmy Leo Czech und Comp. Max Kohn
podílel se na založení firmy Leo Czech und Comp.



autor

LucKub