Belcrediho palác
historický název
Belcrediho palác
č. orientační/popisné
103
charakteristika
Dvoupatrové sídlo zprvu patřilo šlechtickému rodu Walldorfů a od roku 1773 zde sídlila první veřejná čítárna v Brně. Dům v roce 1778 zdědil lombardský šlechtic Antonín Belcredi. Díky veřejnému angažmá hraběte byl palác i nadále významným společenským centrem v Brně. V domě se nejen setkával Belcredi se svými přáteli a ubytovával zde vzácné hosty. Jak uvádí historik Jiří Kroupa, zároveň se zde pod vlivem osvíceneckých myšlenek formovalo brněnské veřejné mínění. Ovšem s ústupem vlivu šlechty v 19. století se začala tato role upozaďovat. Nicméně Belcrediho palác na severní straně Velkého náměstí zůstal nadále vyhledávaným místem v oblasti kultury. Hrabě Belcredi zde po své smrti (1812) zanechal obsáhlou knihovnu a ve 2. polovině 19. století se v paláci posléze nacházel fotoateliér.
existence
stavba již neexistuje
zánik
1906–Roku 1903 se směrem z náměstí Svobody ke kostelu svatého Ja
území
Brno-město
majitelé
Antonín Belcredi
obyvatelé
provozovny
nej...
Brno: Od roku 1773 zde sídlila první veřejná čítárna v Brně.
Ve 2. polovině 19. století se v Belcrediho paláci usídlil jeden z prvních fotografických salonů ve městě.
zajímavosti
Na severní straně dnešního náměstí Svobody, přesněji od ulice Běhounské po tehdejší Hřbitovní, se rozkládalo více paláců. Na rohu náměstí a zmíněné ulice se nacházel palác ve vlastnictví rodu Magnisů, který posléze vlastnil Ignác Schröffl z Mannsbergu. Mezi tímto domem a Belcrediho palácem stál úzký Titův dům.
Zednický mistr Matthäus Kment, jenž prováděl úpravy v roce 1785, patřil v tehdejší době mezi jedny nejzručnějších stavitelů. Vedle Belcrediho zaměstnal Kmenta například olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee na projekty far v Hradci nad Svitavou, Kamenné Hoře, školy ve Vendolí či myslivny v Dešné.
Jedním z pozdějších obyvatelů Belcrediho paláce byl zemský rada a spoluzakladatel Františkova muzea Josef Auersperger.
současný stav
Roku 1903 se směrem z náměstí Svobody ke kostelu svatého Jakuba prorazila Liechtensteinova ulice (dnešní Rašínova). S ohledem na tyto asanační plány města zmizel Belcrediho palác z náměstí. Na jeho místě dnes ústí Rašínova ulice do náměstí Svobody
stavební vývoj
Mezi lety 1785 a 1789 doznal palác zásadních úprav, o jejichž podobě je v pramenech více informací. Přistavěno bylo v zadní části druhé patro a fasáda nově získala bílé a bílošedé zbarvení, zároveň se též proměnila podoba okenních říms. Vrchní byly nově rovné, spodní zase pravoúhle zalomené. Úpravy se ale týkaly také interiéru místností, včetně sochařských, malířských i stolařských prací. Celkové náklady na rekonstrukci činily 11 000 zlatých. Zednické práce prováděl mistr Matthäus Kment, tesařské Severin Fr. Pretzner.
Další přestavba objektu nastala v roce 1809. Rekonstrukci si tehdy hrabě Belcredi vyžádal z důvodu, že část objektu nabídl k pronájmu anglickému lordu Feichetterovi. Ten do Brna počátkem 19. století zavítal na setkání s obchodníkem Janem Herringem. Pro lorda se zde tak nově za 1190 zlatých přestavěly čtyři místnosti. Na pracích se zde podíleli stavitel Georg Heinrich, tesař Johann Hauck a malíř Josef Watzmann.
prameny, literatura
významné osoby
autor
Studentský záznam