Centrum občanské vybavenosti Rubín

historický název

Nákupní centrum Rubín, Kulturní dům Rubín



charakteristika

Soubor staveb vybudovaný v letech 1975–1980 podle návrhu architekta Vladimíra Hřebačky jako centrum občanské vybavenosti pro nově budované sídliště v Brně-Žabovřeskách. Komplex sdružoval obchodní, zdravotnické, kulturní, společenské a tělovýchovné funkce a byl koncipován jako přirozené centrum života sídliště. Stavba představuje hodnotnou ukázku pozdně modernistické architektury s prvky brutalismu, typickou pro stavby občanské vybavenosti období normalizace.


území

Brno-Žabovřesky


zajímavosti

Výstavbu provázela zpoždění způsobená nedostatkem pracovních sil, která byla kompenzována nasazením brigádníků z řad učňů, dělníků, studentů a zahraničních praktikantů.


poznámka

Komplex Rubín kombinuje obchodní, kulturní a společenské funkce. A byl uspořádán tak, aby tři stavebně odlišné pavilony splňovaly každá jiný účel. Obchodní a provozní část tvořil pavilon A, zdravotní středisko pavilon B a kulturní, společenské a tělovýchovné centrum bylo situováno do pavilonu C. Kulturní dům zahrnoval knihovnu s čítárnou, multifunkční sál využívaný rovněž jako kino, klubovny, gymnastický sál a obřadní síň.


vznik

1975–1980


stavební vývoj

Komplex byl komponován jako jednotný architektonický celek tvořený třemi výškově i barevně sjednocenými objekty propojenými obchodní pasáží, systémem teras a ramp. Terasovitě využíval svažitý terén pod Královopolskou ulicí a pěší provoz byl řešen mimoúrovňově. Jednotlivé budovy jsou založeny na montované skeletové konstrukci s cihelnými výplněmi. Kulturní dům využívá prefabrikované dřevěné stropní desky. Architektonický výraz je založen na výrazném horizontálním členění, rozsáhlých prosklených plochách a plastickém modelování fasád. Charakteristickým prvkem kulturního domu jsou pilíře ve tvaru obráceného písmene L, jejichž původní režné cihelné provedení vytvářelo výrazný kontrast s prosklenými plochami.

V interiéru kulturního domu se dochovala keramická mozaika ve vstupním foyer, dřevěný podhled multifunkčního sálu i další původní výtvarné prvky. Součástí architektonického řešení byla také výtvarná integrace veřejného prostoru. Do centra náměstíčka mezi budovami byla situována plastika Růže od Sylvy Lacinové, v okolí areálu pak sochy Rodina a Sedící žena Konráda Babraje.

Po roce 1989 došlo k řadě stavebních zásahů, které částečně narušily původní architektonickou i urbanistickou koncepci.
Budova B byla přestavěna a navýšena o dvě podlaží, čímž zanikla původní výšková jednota souboru. Odstraněna byla část systému ramp a teras propojujících jednotlivé objekty, zachovaly se pouze terasy mezi pavilony A a C. Exteriér budovy A se dochoval s drobnými úpravami; nad vstupem je zachován původní nápis „RESTAURACE rubín“ doplněný symbolem drahokamu.

Budova C, tedy Kulturní dům prošel v letech 2005–2006 celkovou obnovou zahrnující opravu obvodového pláště, zateplení, výměnu oken a modernizaci technického vybavení. Další rekonstrukce interiéru proběhla v roce 2021, kdy byl upraven hlavní sál a byla vybudována divácká galerie. Přes tyto zásahy si objekt uchoval podstatnou část původních architektonických kvalit i významné části výtvarného řešení, jako např. Stropní vitráže pro svatební obřadní síň od výtvarníků veroniky Kamily Planerové a Pavla Kryla.


městská část

Brno-Žabovřesky


objekty

Rodina
sochařská realizace: Makovského náměstí 0/01 Růže k poctě sochaři V. Makovskému
sochařská realizace: Makovského náměstí 0/02 Sedící žena
sochařská realizace: Makovského náměstí 0/03 Stropní vitráže pro svatební obřadní síň
vitráž: Makovského náměstí 3/01



autor

PeDro