Kamenný Mlýn
historický název
Kamenný Mlýn
ulice
charakteristika
Osada Kamenný Mlýn vznikla až v 19. století kolem původně středověkého mlýna, který je poprvé připomínán roku 1366 jako pustý. Mlýn náležel vždy k Žabovřeskám a spolu s nimi se roku 1468 dostal do vlastnictví kartuziánského kláštera v Králově Poli. Roku 1785 stály u mlýna pouze dvě chalupy, avšak v roce 1834 zde již bylo devět domů, seskupených podél úzké cesty spojující Žabovřesky se Starým Brnem. Osada měla výčepní právo a nacházel se zde hostinec. Kolem roku 1850 získala oficiální název Kamenný Mlýn a stala se součástí Žabovřesk. Do konce 19. století se Kamenný Mlýn rozrostl v zahuštěnou kolonii přibližně třiceti domů, rozkládajících se podél cesty pod skalnatým svahem Wilsonova (dříve Císařského) lesa. Svým charakterem šlo spíše o dělnickou kolonii, obývanou téměř výhradně německým obyvatelstvem. Právě tato skutečnost vedla roku 1898 k jeho vyčlenění z českých Žabovřesk a vzniku samostatné obce. Roku 1919 byl Kamenný Mlýn připojen k Brnu, avšak již roku 1927 byl opět začleněn k Žabovřeskám. Zástavba Kamenného Mlýna zanikla v 70. letech 20. století při výstavbě nové levobřežní komunikace a tramvajové trati z Pisárek do Komína a Bystrce. Dnes území náleží katastru Pisárek. Jedinou připomínkou původní osady je kaplička sv. Antonína nad tramvajovou tratí.
existence
stavba již neexistuje
území
Brno-Pisárky
zajímavosti
Archeologický výzkum, který zde proběhl v letech 2021–2022 v souvislosti se stavbou VMO, doložil pozůstatky historické osady a mlýna v této lokalitě, ačkoliv stavby zde byly téměř zcela zničeny předchozími demolicemi v 70. letech 20. století a dochovaly se z nich pouze relikty základů, opěrných zdí, schodišť, podlah a sklepů, které byly často vytesány do skalního podloží.
poznámka
Díky bohatému zdroji vody patřila zdejší lokalita v Brně k těm, kde se koncentrovala textilní výroba. resp. zpracování vlněných látek. Prvním továrníkem, který potenciál Kamenného Mlýna objevil, byl výrobce vlněného sukna Leopold Teuscher. Na dnes již neznámém místě mlýnské osady instaloval počesávací stroj poháněný právě parním strojem. Teuscherovo podnikání v Kamenném Mlýně skončilo již před rokem 1851, kdy si Aristide Doret podal žádost o přebudování mlýna na továrnu k apretování vlněného zboží. Zrušení mlýna však bylo roku 1852 zamítnuto a A. Doret svůj záměr vzdal a v roce 1856 vrátil tovární oprávnění. O rok později, v roce 1857, zde však se svým záměrem uspěl další z brněnských podnikatelů v textilu, valchař August Schwab, když mu rakouské místodržitelství v roce 1857 povolilo vybudovat si v osadě zcela nový tovární provoz k apretování vlněného zboží. V severní části, blíže Žabovřeskám, zde tedy vznikla textilní továrna A. Schwaba a synů. Ti se stali hlavními reprezentanty textilní výroby v Kamenném Mlýně. Po roce 1900 začaly v Kamenném Mlýně podnikat další tři textilní firmy, Objem jejich výrovy ale zdaleka nedosáhl úrovně firmy Karla Schwaba, jejíž existence skončila smrtí pana továrníka.
prameny, literatura
článek v odborném periodiku "Historické vodárenské zařízení v Kamenném Mlýně" Ostatní literatura "Stopami minulosti Kamenného Mlýna v Brně aneb Silnicí I/42 Brno, VMO Žabovřeská I."
stavby
kaple sv. Antonína Paduánského
Žabovřeská
městská část
významné osoby
August Franz Schwab
místo jeho podnikání ve vlnařství
Karl Franz Schwab
místo jeho podnikání ve vlnařství
autor
PeDro