Brněnský měšťanský střelecký spolek (založen již roku 1646) získal v roce 1845 prostor bývalých lázní Josepha Vinzenze Bayera v Pisárkách a do dvou let si zde nechal postavit střelnici s budovou ve stylu pozdního empíru či neoklasicismu. Spolu se střelnicí byla na vrcholu terénního zlomu na vzdálenějším konci střelnice vybudována cihlová zeď, která měří přibližně 43 metrů na délku a až 7 metrů na výšku. Má dvě polygonální věže na obou koncích, do kterých lze vlézt, a byla pravděpodobně použita jako ochrana při střelbě.
Postupně byla střelnice rozšířena o letní restauraci s velkým společenským sálem. Literatura zmiňuje přestavbu velkého sálu ostrostřelců se zahradní restaurací v roce 1895, není ale jisté, zda se jedná o severní křídlo, i když je to pravděpodobné.

Budova zahradní restaurace a dřívějších lázní byla tedy vybudována na tehdy nezastavěném území v údolí řeky Svratky, a kromě enklávy u nedalekého Kamenného mlýna v soutěsce Svratky (severně) a klasicistního zámečku uprostřed pisárecké nivy na místě pozdějšího Bauerova cukrovaru (směrem na jihovýchod) byla dlouho jedinou stavbou ve svém okolí. V její blízkosti vedla cesta (od roku 1829 silnice) ze Starého Brna (dnešní ulice Hlinky) směrem na Kamenný Mlýn a Žabovřesky, která právě nedaleko objektu střelnice procházela po mostě přes Svratku a dále se větvila na cestu do Kohoutovického údolí (ulicí Antonína Procházky) a přes pozdější Nový Lískovec do Starého Lískovce (dnešní ulicí Pisárecká). V těsné blízkosti budovy protéká také Kohoutovický potok. Koncem 19. století, s postupnou urbanizací okolního prostředí, byla část přírodní krajiny na východní straně areálu střelnice parkově upravená (v mapě z roku 1937 je dokonce označená jako Masarykovy sady) a z řešené lokality se stalo vyhledávané výletní místo, jak dokazuje i množství dochovaných fotografií a pohlednic „z výletu v Pisárkách (neboli Schreibwaldu)“, kde jsou budovy střelnice a především restaurace důležitým motivem. Začátkem 20. století bylo vedle střelnice vybudováno sportovní hřiště.

Počátkem 40. let 20. století začíná německá armáda v přilehlém lesíku budovat kasárna a zabírá i střelnici s hřištěm a restaurací pro své účely. V kasárnách je ubytován oddíl I 385 říšské pracovní služby a německá armáda začíná opět používat střelnici. Dne 21. 9. 1942 se zde koná velká nacistická paráda. Přijíždí vdova po R. Heydrichovi za účasti státního tajemníka K. H. Franka a zastupujícího říšského protektora SS Oberstgrupennführera Dalugeho je tento oddíl pojmenován "Reinhard Heydrich". Němci dělají z restauračního sálu tělocvičnu a v přední části přistavují nízkou budovu, která slouží jako kantýna pro německé vojáky. Koncem války v dubnu 1945 bombarduje kasárna sovětské letectvo.

Po válce je celý komplex kasáren přenechán společně s budovou bývalé restaurace čs. armádě. Přilehlý prostor hřiště a bývalé střelnice užívá Svaz brannosti a Moravská Slávie. V 50. letech je vše předáno armádě, která kasárna užívá do 70. let. Střelnice byla po válce jen krátce užívána pro střelbu z malorážek. Po zbytek 20. století byl areál využíván cvičenci Vojenské akademie a později Univerzity obrany pod názvem Posádkový stadion a posléze Stadion UO Brno.

V roce 2019 převedlo ministerstvo obrany celý areál bezplatně městu Brnu za podmínky vybudování nového sportovně-rekreačního komplexu do roku 2023. Podmínka nebyla splněna, ale její termín byl po dohodě obou stran prodloužen do roku 2028. Jinak hrozilo, že město bude muset pozemky státu vrátit, nebo platit pokutu 100 000 korun za každý měsíc zpoždění.
V plánu je vybudování moderního sportovně-rekreačního areálu "Za Anthroposem", který bude přístupný veřejnosti všech věkových kategorií. Areál bude respektovat historickou hodnotu místa s budovami bývalé střelnice. Cílem je vytvořit harmonické prostředí pro sport i rekreaci, propojené s okolní přírodou a historickými objekty. Projekt zahrnuje také modernizaci dopravního napojení a lávku pro pěší i cyklisty přes Svratku, jenž areál propojí s cyklostezkami a nově opraveným koupalištěm Riviéra. Stavba by měla být dokončena v roce 2027.

Monografie

"Dějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro."

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"Stručná historie střelectví v Brně a pisárecké střelnice"