bytový dům

historický název

Bytový dům zaměstnanců podniku Silničního vývoje


ulice

Pellicova 3c/113


území

Brno-Staré Brno


zajímavosti

Felix Haas ve své knize Architektura 20. století z roku 1978 uvedl, že bytový dům rozvíjí pět bodů zásad moderní architektury: „Současné snahy o zdůraznění trojrozměrnosti stavby se na tomto nájemném domě uplatňují v jeho dvojím odstupňování a v umístění poměrně velké hmoty výtahové šachty a strojovny směrem k uliční straně. Pro dnešní architektonické tendence jsou také příznačné zlomy v úrovni parapetů, jimiž se horizontální pásové členění stavby odlišuje od obdobného členění v meziválečné době.“


poznámka

Ve druhé polovině 20. století skýtala ulice Pellicova již málo příležitostí pro realizaci novostaveb. Jednu z nich nabízela proluka v místě někdejšího zadního hospodářského traktu domu Pekařská 14, kterou si pro stavbu bytového domu svých zaměstnanců vybral podnik brněnského pracoviště Silničního vývoje (po privatizaci součást velké společnosti věnující se stavbě komunikací). Oslovil přímo architekty Olgu DrápalovouJaroslava Drápala, kteří návrh zpracovali prostřednictvím Architektonické služby, což byla v době komunismu prakticky jediná možnost navrhovat „na volné noze“. Pod plánovou dokumentací je jako hlavní projektantka podepsána Olga Drápalová, ale podíl jejího manžela Jaroslava je pravděpodobný, jelikož běžně pracovali v tandemu.


vznik

1968–1970


stavební vývoj

Parcela na Pellicově měla sice lukrativní polohu na svahu Špilberku, avšak její rozměry a výškové parametry si vyžádaly promyšlené řešení. Na sever směřující uliční blok zde tvoří mírný oblouk, který umožnil hlavní průčelí dvakrát zalomit a drobnými balkony otevřít na východ. Jižní fasáda obrácená směrem na Pekařskou mohla být osazena velkorysými lodžiemi, přístupnými z hlavních obytných prostor. Tato důmyslná koncepce, plně využívající možnosti parcely, umožnila do každého z pěti nadzemních podlaží vložit dvojici nadstandardních bytů. Jejich rozlohu sice v přízemí omezuje dvojice garáží, v nejvyšším patře naopak menší obytnou plochu kompenzují soukromé terasy. Pozoruhodné je rovněž členění fasády, na níž se střídají horizontální světle natřené a omítané plochy s mozaikovitě kladenými obklady z kabřince několika nepravidelně se měnících odstínů. Stylová podoba domu se tak sebevědomě hlásí k době vzniku na konci 60. let 20. století, zároveň však odkazuje na prvorepublikovou architekturu ulice, reprezentovanou zejména domy Václava Dvořáka (1900–1984) a Jaroslava Brázdy (1897–1990). Dramaticky pointovanou hmotu domu završuje hranolový útvar schodiště obcházejícího výtahovou šachtu, tvoří tak svého druhu věžici obalenou kabřincem evokujícím cihlovou architekturu.


prameny, literatura


městská část

Brno-střed


významné osoby

Jaroslav Drápal
architekt Olga Drápalová
hlavní architektka



autor

LucKub