Pellicova 37, 39/650, 651, Dům Františka a Aloisie Kroupových

Dům Františka a Aloisie Kroupových

ulice

Pellicova 37, 39/650, 651

charakteristika

dvojdům s pozoruhodným lapidárním architektonickým řešením v duchu klasicizující moderny

území

Brno-Staré Brno

majitelé

I když se jedná o stavebně jednotný, téměř zrcadlově komponovaný dvojdům, dochované archivní materiály se přímo vztahují pouze k domu č. 39. Dům s tímto číslem byl postaven již na počátku 20. století pro vyššího úředníka Adolfa Metznera a jeho manželku Marii. V roce 1900 bylo vydáno stavební povolení a k roku 1902 byla do objektu přivedena vodovodní přípojka. V majetku Metznerových byl dům jen cca deset let, roku 1910 již budovu vlastnila Aloisie Kroupová, majitelka obchodu na adrese Zelný trh 4. Dům koupila za 17 000 korun od Františka Procházky z Lovčic. Sčítací operát z roku 1910 uvádí, že se v jednopatrovém domě s předzahrádkou a dvorní zahradou nacházely čtyři byty obydlené čtyřmi rodinami o celkem šestnácti osobách. V té době zřejmě obě adresní místa tvořila jeden majetkový celek.
Podle mladšího sčítání obyvatel z roku 1921 byli majiteli domu č. 39 manželé František a Aloisie Kroupovi, kteří vlastnili oděvní ochod na Masarykově ulici 10. V domě č. 39 se zmiňovaly pouze dva byty a dvě rodiny, dohromady se sedmi členy. Poté dům č. 39 vlastnila dcera manželů Kroupových Marie, která se provdala za textilního podnikatele Karla Steindlera, židovského konvertitu k evangelickému vyznání.
Dům č. 37 vlastnila v roce 1921 vdova po profesorovi Žofie Taclová, měl 4 byty a bydlelo zde 19 osob.

vznik

1900–1902

současný stav

V současnosti zde stojí dvojdům o dvou nestejně velkých, ale architektonicky shodně komponovaných jednotkách. Uliční fasádu dvojdomu vertikálně člení dva symetrické postranní schodišťové rizality, horizontální linie pak tvoří předstupující sokl z umělého kamene a výrazné úseky vyložené korunní římsy. Kompaktní uliční průčelí působí symetricky, ale rozložení okenních os není stejné: u pohledově levé poloviny 1 + 3, vpravo 2 + 1. Dominantní architektonický prvek společné fasády představují mohutné hmoty pravoúhlých žlábkovitě ústupkových portálů ukončených římsami. Portály z umělého kamene tvoří pohledovou součást pravoúhle zalamované soklové zóny. Okenní osy rizalitů jsou sevřené lizénami, ukončenými nad horním okenním otvorem římsou. Ostatní části fasády jsou bez členění, kromě pozoruhodných okenních šambrán tvořených vnějším plochým rámem, do kterého je ostrým přetnutím vložen nahoře mírně vyšší vnitřní rám s oblounovou profilací. Dvorní průčelí opět člení dva postranní rizality.
Ačkoli nejstarší doložený objekt na tomto adresním místě vznikl již na počátku první dekády 20. století, vzhled do současnosti dochovaného domu stylově mnohem více odpovídá období o dvacet let pozdějšímu. Výrazně strukturovaná stavba s uliční fasádou akcentovanou postranními rizality s portály evokujícími soudobou pevnostní architekturu a s minimálním geometrickým dekorem je pozoruhodnou modernistickou realizací mající analogie v brněnském prostředí první poloviny 20. let 20. století. Zdá se tedy, že majetní manželé Kroupovi někdy na počátku prvorepublikového období svůj starší dům zásadně přestavěli podle návrhu dosud neznámého tvůrce. Výrazné strohé průčelí Pellicovy 37, 39 je v řadové zástavbě ulice nepřehlédnutelné a tvoří jednu z jejích zásadních součástí.