bratři Thonetové, Jan Nekvapil (od roku 1927)

Třípatrový obchodní dům bratří Thonetů (tzv. Thonethofu) byl radikálním zásahem do okolí kostela sv. Jakuba Většího, protože mu předcházela asanace velkého starého domu s hotelem U černého medvěda na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí.
Novostavbu Thonethofu provedl v letech 1890–1891 stavitel Martin Fleischhacker podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera ml. a Hermanna Helmera. Řešení průčelí rozlehlého domu, v němž byl situován obchod s nábytkem, kanceláře a sklady firmy bratří Thonetů, bylo založeno na kontrastu neomítané cihelné plochy s bohatým a jemným štukovým dekorem. Dominantnímu nároží s trojicemi sdružených okenic navíc vévodila trojice štítů, které výrazně ovlivnily základní charakter budovy, inspirovaný severskou renesancí. Přízemí objektu bylo věnováno obchodním prostorám slavného podniku, do něhož se vstupovalo z ulice Běhounské, a kavárně Heinricha Kreikera, další patra byla obytná.
Dnes se z původní stavby zachovalo jen torzo.
V letech 1928–1929 byla budova na základě návrhu Jindřicha Kumpošta radikálně přestavěna a o dvě patra nadstavěna. Kumpošt tehdy také nechal fasádu přízemí a 1. poschodí puristicky očistit a zároveň redukovat výzdobu průčelí dalších dvou podlaží. Tyto úpravy byly součástí jeho adaptace přízemí a 1. patra pro populární kavárnu Savoy Jana Nekvapila.
Nekvapil původně zamýšlel Thonethof přestavět na reprezentativní hotel. Pro průtahy s postoupením koncese od tehdejšího nájemce kavárny Maxe Benedikta se však začalo nejdříve s modernizací vyšších pater a s nadstavbou 3. a 4. poschodí. Do celé budovy bylo také zavedeno nové ústřední topení a namontovány elektrické výtahy. Teprve během provádění této adaptace, kdy návštěvnost staré kavárny klesla na minimum, se ji podařilo Janu Nekvapilovi vykoupit.
Z architektonicky cenné a kdysi reprezentativní kavárny Savoy se zachovala jen nepříliš přitažlivá fasáda. Interiéry kavárny včetně jejího vybavení byly téměř zcela znehodnoceny počátkem 50. let při její nešetrné přestavbě na prodejnu s textilem Výběr, která tam fungovala bezmála čtyři desetiletí.
Na začátku 90. let se tehdejší majitel objektu Fruta Brno rozhodl v prostorách Výběru zřídit znovu kavárnu. Z tohoto záměru však nakonec sešlo a kavárna ještě dlouho potom sloužila jako obchod s nejrůznějším zbožím.
Teprve v roce 2008 byly její prostory očištěny od pozdějších necitlivých zásahů a podnik se vrátil ke svému původnímu účelu. Interiéry ani fasáda sice nebyly obnoveny tak, jak by si tato výjimečná ukázka meziválečné stavební kultury zasloužila, základní dispozice velkoryse řešeného prostoru a některé dochované autentické prvky vybavení však alespoň do jisté míry evokují atmosféru jedné z nejslavnějších a neoblíbenějších kaváren meziválečného Brna.

Ostatní literatura

"Brněnská architektura 1815–1915"

Www stránky

"Po stopách funkcionalismu"